Úvodní stránka :: Sikorsky S-70 (H-60)

Sikorsky S-70 (H-60)

Sikorsky S-70 je střední transportní a užitkový vrtulník. Armádní varianty se označují v USA UH-60 Black Hawk a námořní SH-60 Seahawk. S-70 je označení pro civilní varianty a vojenské mimo USA.

Historie

Koncem šedesátých let minulého století U.S. Army začala formovat požadavky na nový vrtulník, který by nahradil UH-1 Iroquois. Tento program byl označen UTTAS (Utility Tactical Transport Aircraft System). Armáda spojených států také dala podmět k vývoji nového motoru určeného pro vrtulníky, který se měl používat u nově vyvíjených strojů, jednalo se o motor General Electric T700. Tyto dva požadavky vznikly na základě zkušeností z války ve Vietnamu. Nový vrtulník měl splňovat následující podmínky:

• osazení motory General Electric T700,
• možnost přepravy se složenými listy hlavního rotoru v transportním letounu C-130 Hercules,
• možnost přeskládání helikoptéry dle použití,
• přeprava 11 plně naložených vojáků.

V roce 1974 byly postaveny společností Sikorsky čtyři prototypy pod označením YUH-60A. Tyto vrtulníky byly porovnávány s konkurenčním strojem společnosti Boeing Vertol YUH-61A. V roce 1976 byl vybrán vrtulník společnosti Sikorsky. Do služby k U.S. Army vstoupil UH-60A v roce 1979.

Technologie

Jedná se o dvoumotorový vrtulník klasické koncepce. Hlavní rotor je vybaven čtyřmi listy, zadní je též čtyřlistý a nachází se na pravé straně. Motory jsou umístěné po bocích trupu. Podvozek je pevný.Vrtulník má nízký profil a díky tomu se velmi dobře přepravuje transportními letadly. Black hawk je schopen přepravit 11 plně vybavených vojáků, posádka je většinou čtyřmístná, dva piloti a dva technici (střelci). Vrtulník je schopen nést i náklad v podvěsu.

Vrtulníky S-70 lze vybavit vnějšími závěsníky, které jsou připevněné na boční strany. Existuje několik variant:

• ETS (External Tank System) závěsník má dva závěsné body, určené pro palivové nádrže. Závěsníky jsou umístěné relativně vysoko nad vstupními dveřmi a okny, aby neomezovalo palebné pole instalovaných kulometů.
• ESSS (External Stores Support System) je plnohodnotný závěsník sloužící k nošení výzbroje a různých kontejnerů či nádrží. Má čtyři závěsné body.
• ESWS (External Stores/Weapons System) závěsník vznikl modifikací ESSS, má větší nosnost a lze na něj podvěsit větší spektrum výzbroje. Závěsníky jsou primárně určené pro ozbrojené varianty Battlehawků.
• LASS (Lightweight Armament Support System) závěsník používaný u sad DAP na typech MH-60L/M. Má dva závěsné body na připevnění raket, kulometů.
• MLASS ((Multi-Station Lightweight Armament Support System)) zvětšený závěsník LASS pro MH-60L/M. Má čtyři závěsné body na připevnění raket, kulometů.

Varianty UH-60 Black Hawk pro U.S. Army

Vrtulníky používá U.S.Army pro přepravu nákladu, vojáků, ve variantě MEDEVAC raněných, jako útočné vrtulníky a pro řízení jednotek.

UH-60A Black Hawk

První základní varianta postavená pro U.S.Army dodávaná v období od roku 1979 do 1989. Je schopna přemístit 11 plně vyzbrojených vojáků. Posádku tvoří dva piloti a člověk starající se o náklad.

Vrtulník je osazen dvěma motory T700-GE-700. Externí náklad pod vrtulníkem může mít váhu až 3630 kg. Black Hawk je vybaven systémem RWR AN/APR-39 (v)1 a rušícím systémem AN/ALQ-144 s podporou výmětnic klamných cílů sloužícím pro vlastní ochranu.

Parametry vrtulníku

Parametr/vrtulník	UH-60A
Celková délka (m):	19.8
Délka trupu (m):	15.3
Celková výška (m):	5.1
Průměr hlavního rotoru (m):	16.4
Motor:	2 x T700-GE-700
Výkon (kW):	2 x 1165
Hmotnost prázdná (kg):	5118
Hmotnost maximální (kg):	9185

 

UH-60Q DUSTOFF

DUSTOFF je označení pro speciální modifikované varianty UH-60A pro přepravu raněných - MEDEVAC. Vrtulník je schopen přemístit až šest raněných osob i přímo z bojového prostoru. Je vybaven generátorem kyslíku, vybavení pro monitorování a resuscitaci pacientů. Mezi avionické vybavení patří systém FLIR, systém pro vyhledávání osob pomocí osobního lokalizačního systému atd.

EH-60A

Speciální varianta určená pro radioelektronický boj, která nahrazovala starší vrtulníky EH-1H. Vrtulník je vybaven systémem rušiček a vysílačů AN/ALQ-151 Quick Fix. Rozpoznávacím znakem jsou dipólové antény umístěné na zádi a výklopná ze spodu trupu.

MH-60A Black Hawk

Varianta určená pro speciální operace jednotky SOAR (Special Operations Aviation Regiment) Night Stalkers. Na začátku devadesátých let byla převedena pod ANG. Vrtulník byl vybaven lepší avionikou, kokpitem přizpůsobeným pro noční vidění, systémem FLIR. V bočních dveřích byly nainstalovány kulomety M134 Mingun. Na pylonech systému ESSS byly přidělány nádrže z vrtulníku UH-1H.

VH-60N White Hawk

V roce 1989 bylo upraveno devět vrtulníků UH-60A na VIP verzi pro přepravu americké prezidenta. Vrtulník je vybaven ochrannými systémy z CSAR vrtulníků řad MH(HH)-60. Vrtulník je vybaven systémem AFCS převzatém ze Seahawků,

Použité ochranné systémy:

• AN/AAR-47 - Systém pro detekci raket, střel,
• AN/AVR-2 - LWR systém,
• AN/APR-39 - RWR systém,
• AN/ALE-47 - systém výmětnic klamných cílů,

V roce 2010 došlo v rámci generální opravy k modernizaci ochranných systémů, byly nahrazeny systémem DIRCM AN/AAQ-24 Nemesis.

Kabina je luxusně vybavena a odhlučněna. Kokpit je analogový, částečně i kvůli bezpečnosti.

UH-60C (UH-60A(C) Cinchawk

Velitelská varianta pro řízení operací C2.

UH-60L Black Hawk

UH-60L je modernizovaná varianta s novými motory General Electric T700-GE-701C a s odolnější převodovkou odvozenou z námořní varianty SH-60B Seahawk. Pod vrtulník je možné podvěsit materiál až do váhy 4100 kg. Ze Seahawku je také použit systém kontroly letu AFCS. V kokpitu jsou některé analogové přístroje nahrazené digitálním systémem EFIS.

Vrtulníky jsou nově vyráběné a také upravované ze starší verze UH-60A od roku 1989 do 2007.

Parametry vrtulníku

Parametr/vrtulník	UH-60L
Celková délka (m):	19.8
Délka trupu (m):	15.3
Celková výška (m):	5.1
Průměr hlavního rotoru (m):	16.4
Motor:	2 x T700-GE-700C
Výkon (kW):	2 x 1402
Hmotnost prázdná (kg):	5224
Hmotnost maximální (kg):	11113

 

HH-60L

Je označení vrtulníků přizpůsobených pro přepravu raněných – MEDEVAC.

EH-60L

Modernizovaná varianta pro radioelektronický boj se systémem AQF (Advanced Quick Fix) AN/ALQ-151 v.3. Vrtulníky jsou začleněny do systému IEWCS (Inteligence and Electronic Warfare Common Senzor) společného pro U.S. ARMY a U.S. Navy.

MH-60L Velcro Hawk

Dočasná varianta vycházející z UH-60L, sloužící po dobu, než se začne dodávat MH-60K. Vrtulník je vybaven většinou zařízení svého nástupce.

MH-60K Black Hawk

Pokročilejší varianta určená pro speciální operace sloužící od roku 1994. Vrtulník má nainstalovány již nové motory T700-GE-701C a nástavec pro tankování za letu převzatý z HH-60G/MH-60G Pave Hawk. Mezi další výbavu patří skleněný kokpit CMS-80 od společnosti Rockwell Collins a radiolokátor pro sledování terénu AN/APQ-174B.

UH-60M (UH-60L+)Black Hawk

Jedná se o další modernizační program, změny se dotkly nejen avioniky, ale také byl pozměněn trup vrtulníku. Výroba byla zahájena v roce 2006.

Vrtulník je osazen motorem General Electric T700-GE-701D a novými širšími listy hlavního rotoru z kompozitu. Kokpit je digitální se čtyřmi multifunkčními dispeji, autopilotem, inerciální navigací s podporou GPS. Integrace nových zbraňových systémů a senzorů je postavena na nové datové sběrnici standardu MIL-STD-1553.

Parametry vrtulníku

Parametr/vrtulník	UH-60M
Celková délka (m):	19.8
Délka trupu (m):	15.3
Celková výška (m):	5.1
Průměr hlavního rotoru (m):	16.4
Motor:	2 x T700-GE-700D
Výkon (kW):	2 x 1491
Hmotnost prázdná (kg):	5280
Hmotnost maximální (kg):	9979

 

HH-60M

Varianta vrtulníků určená pro evakuaci raněných – MEDEVAC.

MH-60M

Typ je určený pro speciální operace. U.S. Army je vybavuje nejnovější avionikou, ochrannými a zbraňovými systémy, které se později dostávají i na klasické varianty.Vrtulník vychází z varianty UH-60M, nicméně kritické prvky na draku jsou zpevněny - především se jedná o prvky podvozku a trupu kolem reduktoru a transmise.

Kokpit je plně digitální vybaven systém ovládání CAAS od společnosti Rockwell Collins. Vrtulník je vybaven ochránnými systémy:

• vícerežimový radiolokátor určeny k letům v režimu kopírování terénu AN/APQ-187 Silent Knight,
• IR rušič AN-ALQ-144 s podporou výmětnic klamných cílů XM216,
• systém LWR AN/AVR-2,
• systém AN/ALQ-211 skládajícího se z RWR a rušiče,
• pozorovací senzor EOSS FLIR AN/ZSQ-2 kombinující IR a denní kameru s laserovým značkovačem a dálkoměrem.

Pro útočnou výzbroj se na vrtulník instaluje speciální set DAP (Direct Action Penetrator). Set obsahuje boční závěsníky LASS nebo MLASS, na které jsou instalované řízené nebo neřízené rakety, kulomety atd..

UH-60V

V době, kdy U.S. Army zaváděla do výzbroje variantu M, zvažovala také o modernizaci starších variant A a L na stejný standard. Hlavním důvodem byla zastarala analogová avionika a nemožnost interoperability s ostatními modernějšími systémy. Samotný upgrade na vyšší verzi nebyl možný z důvodu větších změn na draku vrtulníku. Nakonec celou soutěž v roce 2014 vyhrála společnost Northrop Grumman s projektem UH-60V. Jejich řešení bylo finančně výhodnější než modernizace na standard M přímo od výrobce. První prototyp vzlétl v roce 2017.

UH-60V vychází ze stávající avioniky varianty UH-60L, jen s tím, že veškeré indikace, výstupy navigačních systémů jsou zobrazovány na čtyřech MFD – kokpit je plně digitalizován a na ovládání téměř shodný z variantou UH-60M. Jednou z nevýhod tohoto modernizačního programu je, že se nepočítá s použitím nových motorů z programu ITEP (Improved Turbine Engine Program).

Varianty UH-60 Pave Hawk pro USAF

USAF vrtulníky řady UH-60A a později UH-60L (S-70A) k odlišným rolím než U.S.Army, jedná se zejména o operace CSAR/SAR.

UH-60A Credible Hawk

V roce 1981 se USAF rozhodlo nahradit již dosluhující vrtulníky HH-3E Jolly Green Giant a Bell HH-1 Huey. USAF nejprve chtělo používat modifikovanou verzi HH-60J Jay Hawk. Bohužel kongres rozhodl jinak a letectvu nezbylo jiné řešení než používat mírně modifikovanou variantu UH-60A nazývanou Credible Hawk. Vrtulník měl na pravé straně přidělán nástavec pro tankování za letu, vnitřní přídavné nádrže, byl vyzbrojen kulomety M60E3 nebo GAU-18. Jednalo se dříve o lehce ozbrojený transportní typ než o vrtulník určený pro operace CSAR. Původní HH-3E ho dokonce v některých oblastech překonával. Do služby byl Credible Hawk uveden v roce 1987.

MH-60G Pave Hawk

Jedná se opokročilejší variantu, nahrazující Credible Hawky. Vrtulníky byly přestavovány z variant UH-60A a později z UH-60L. Označení Pave (Precision Avionics Vectoring Equipment) se používá pro označení speciálních elektronických systémů USAF. Vrtulník navíc obsahoval následující systémy:

• meteo a SAR radiolokátor AN/APN-239,
• rušičky, výmětnice klamných cílů, čidla pro detekci ozáření laserem,
• systém FLIR AN/AAQ-16,
• inerciální navigační systém INS a GPS.

V roce 1991 byl vrtulník přeznačen na HH-60G Pave Hawk.

HH-60U

Jedná se o označení tří modifikovaných vrtulníků UH-60M pro USAF. Vrtulníky jednak slouží k testování nových technologií, které budou použity i na nové variantě HH-60W, tak i v řadové službě. Vrtulník je asi z 85% shodný s nastupující variantou. Vrtulníky byly dodány v roce 2011.

HH-60W Pave Hawk II. (Jolly Green Giant II.)

V roce 2010 byl spuštěn program CRH (Combat Rescue Helicopter), ze kterého měl vyjít nový vrtulník pro záchranné operace. Celý program pozdržela neujasněná koncepce, kdy se předpokládalo, že všechny složky ozbrojených sil USA (USAF, U.S. Navy, USCN) budou používat stejnou platformu záchranných vrtulníků známou pod označením CSAR-X. Nakonec z celého konceptu v roce 2009 vzešlo.

V roce 2010 byl vypsán nový tendr, který společnost Sikorsky vyhrála s variantou označovanou HH-60W. Vrtulníky mají nahradit předešlé varianty. Vrtulník dostal také označení Jolly Green Giant II. jako pokračovatel úspěšných předchozích záchranných obrů (HH-3E Jolly Green Giant a HH-53B Super Jolly Green Giant). První sériové vrtulníky mají být USAF dodány v roce 2020. Prototypy se testují od roku 2019.

HH-60W byl také přihlášen do soutěže na náhradu letitých UH-1N používaných na ochranu stanovišť balistických střel. Tento tendr bohužel nevyhrál, vítězem se stal evropský vrtulník MH-139 (AW139).

Vrtulník vychází z armádního UH-60M. Celý vrtulník byl vyztužen kvůli umožnění nošení těžšího externího břemene a také kvůli instalaci nástavce pro doplňování paliva za letu. HH-60W má také vyšší balistickou ochranu. Vrtulník je dále vybaven palubním jeřábem od společnosti Goodrich schopný vytáhnout až 316 kg, po obou stranách jsou umístěné úchyty pro lana SPIE. Jednou z odlišností od standardního UH-60M jsou jiné úchyty motoru T700-GE-701D, neboť se do budoucna počítá s výměnnou za nové motory vzešlé z projektu FATE. Kokpit je vybaven stejně jako u UH-60M digitálním systémem od společnosti Rockwell Collins se čtyřmi displeji MFD-268. Mezi další avionické a senzorické systémy HH-60W patří:

• ANVIS AN/AVS-7 (Aviator's Night Vision System) zobrazovač HUD integrovaný přímo do NVG,
• komunikační systém AN/ARC-210 Gen 5,
• radiolokátor AN/APN-239,
• Ochranný řídící systém DSG (Defence Suite Governor) skládající se ze systému:
  • RWR AN/APR-52,
  • LWR AN/AVR-2,
  • snímačů odpalu protiletadlových střel AN/AAR-57,
  • IR rušiče AN-ALQ-144 s podporou výmětnic klamných cílů XM216.

Vrtulník není koncipovaný jako útočný, pro vlastní ochranu je vybaven jen lafetami, na které lze připevnit kulomety M3M nebo FN Mag 58M. Na vrtulník můžou být také připojeny závěsy typu LASS (Light Armared Support Systém) nebo ESSS.

Battlehawk

Vrtulníky Black Hawk jsou primárně určené k transportu osob, nákladu. V základních variantách nejsou ozbrojené kromě zbraní určených pro vlastní ochranu. Díky asymetrickým konfliktům se silněji ozbrojené vrtulníky dostávají do popředí zájmu.

Společnost Sikorsky začala v roce 1999 společně s izraelskou společností nabízet ozbrojenou variantu UH-60L čerpající poznatky s programu Arpía, viz níže. Vrtulník byl vybaven závěsníky ESWS s možností podvěsu střel Hellfire, rotačních kulometů, neřízených střel. Bohužel v žádném z vyhlášených tendrů neuspěl.

Od roku 2006 nabízí společnost Sikorsky doplňkové sady pro přestavbu stávajících UH-60M na bitevní variantu. Existují tři úrovně výzbroje, vybavení. První úroveň odpovídala vybavení kolumbijské verze Arpía III. Druhá úroveň má navíc přidánou elektro-optickou jednotku AN/AAQ-22 Brite Star II. nebo Wescam MX-15Di, s laserovými značkovaci. Vrtulníky mohli nést střely Spike nebo Hellfire. Třetí varianta navíc obsahovala 20 mm kanon umístěný v otočném pouzdře pod trupem.

Exportní varianty UH-60

S-70A-1 Desert Hawk

Exportní varianta pro letectvo RSLF - Saudská Arábie. Další variantou je S-70A-L1, která je určená pro záchranné operace a převoz raněných.

S-70-5

Exportní varianta pro filipínské PAF.

S-70-6

Exportní varianta pro Thajsko.

S-70A-9

Exportní varianta pro australské RAAF a později i pro australskou armádu.

S-70-11

Exportní varianta pro Královské letectvo Jordánska RJAF.

S-70-12

Záchranná (SAR) verze pro japonské vzdušné JASDF a námořní JMSDF síly uvedená do služby v roce 1992. Varianta je také známá pod označením UH-60J. Vrtulník nahradil starší vrtulníky KV-107 a S-61A. Používá japonskou avioniku.

S-70-14

Exportní varianta pro Brunej.

S-70-17

Exportní varianta pro Turecko.

S-70-18

Exportní varianta pro Jižní Koreu známá také pod označením UH-60P a HH-60P.

S-70-19

Varianta vyráběná v licenci ve Velké Británii společností Westland. Je také známá pod označením WS-70.

S-70-20

Exportní VIP varianta pro Thajské království.

S-70-21

Exportní varianta pro Egypt.

S-70-22

Varianta vyráběná v licenci v Jižní Koreji pod označením VH-60P. Používá se pro transport VIP osob.

S-70-24

Exportní varianta pro Mexiko.

S-70-26

Exportní varianta pro Maroko.

S-70A-30

Exportní varianta pro Argentinské vzdušné síly jako vrtulník pro přepravu VIP osob.

S-70A-34

Exportní VIP verze pro malajsijské vzdušné síly TUDM.

S-70A-39

Exportní VIP verze pro Čile.

S-70A-42 Alpine Hawk

Exportní varianta pro Rakousko vycházející z typu UH-60L. Je přizpůsobena používání v horských oblastech, díky čemu se také nazývá Alpine Hawk.

Je vybavena následujícími systémy:

• skleněný kokpit od společnosti Rockwell Collins,
• systém RWR AN/APR-39,
• systém LWR AN/AVR-2,
• systém pro detekci raket, střel AN/AAR-54,
• systém výmětnic klamných cílů AN/ALE-47,
• deflektory na motorech pro redukci infračerveného vyzařování HIRSS (Hover Infrared Suppression System),
• systém protiopatření proti střelám řízených pomocí IR navádění AN/ALQ-144,
• naviják na 272 kg.

S-70A-43

Exportní varianta pro armádu Thajského království.

S-70A-50

Exportní varianta pro Izrael.

S-70i

S-70i, také nazývaný International Black Hawk je varianta vyráběná od roku 2010 v polském závodě PZL Mielec. Sikorsky tuto společnost nakoupila v roce 2007 z důvodu budoucí expanze do střední a východní Evropy.

S-70i se od svých amerických protějšků odlišuje, ač to není na první pohled zřejmé. U amerických UH-60 jsou již vojenské systémy přímo integrované do draku, úchyty motorů jsou připravené i na budoucí instalaci nových typů. Zatímco u S-70i je vrtulník dodáván v základní konfiguraci bez komponentů spadajících pod nejpřísnější vývozní kontrolu ze strany USA. Veškeré zbrojní a detekční přístroje jsou většinou dodávány konkrétním uživatelům pro integraci do S-70i zvlášť. Vrtulník svou výbavou vychází z varianty UH-60M.

Parametry vrtulníku

Parametr/vrtulník	S-70i
Celková délka (m):	19.8
Délka trupu (m):	15.3
Celková výška (m):	5.1
Průměr hlavního rotoru (m):	16.4
Motor:	2 x T700-GE-700D
Výkon (kW):	2 x 1491
Hmotnost prázdná (kg):	5280
Hmotnost maximální (kg):	9979

 

UH-60L Arpía (AH-60L)

Kolumbijská armáda v roce 1988 objednala od USA vrtulníky ve standardu UH-60L, které měli postupně nahradit ve službě vrtulníky Bell 212. Vrtulníky měly být využívány k boji s narkomafií a jinými ozbrojenymi skupinami.

Vrtulníky se dodávaly bez jakýchkoliv zbraní a obranných prostředků. Šlo jen o přepravní vrtulníky. Vrtulník byl bez podpory USA i výrobce dozbrojen čtyřmi bloky M261 pro neřízené rakety a později i podvěsnými kontejnery s kulomety M3P. Do bočních dveří byly nainstalované rotační kulomety GAU-2B/A. Vrtulník dostal označení UH-60L Arpía.

V roce 1998 došlo k modernizaci strojů. Vrtulník byl přizpůsoben pro používání NVG AN/AVS-5 a později AN/AVS-9. Kulomety M3P byly nahrazeny rotačním trojhlavňovým typem GAU-19A. Do přídě byl nainstalován přehledový meteorologický radiolokátor. Varianta dostala označení Arpía II..

V roce 2002 vznikla další varianta označovaná Arpía III. již za podpory výrobce a za pomocí izraelské společnosti Elbit. Vrtulník byl vybaven izraelskými přilbovými zaměřovači MYDaSH (Modular Integrated Display and Sight Helmet) a elektro-optickou pozorovací jednotkou Toplite II. s laserovým značkovačem. Pro vlastní ochranu byl vrtulník vybaven systémem vlastní ochrany Airmor, která obsahovala protiraketové senzory a výmetnice klamných cílů. Zbraňový systém byl rozšířen o kanonová pouzdra Nexter NC621.

V roce 2015 vznikla zatím poslední verze označovaná Arpía IV.. Za modernizací opět stojí izraelská společnost Elbit. Vrtulník vybavila plně digitální avionikou s plně digitálním kokpitem s podporou nového průhledového systému ANVIS/HUD-24. Pozorovací jednotka byla nahrazena novějším typem Toplite III. Zbraňové systémy byly rozšířeny o řízené rakety Spike LR, ER a NLOS. Arpía IV. jako jeden z mála západních vrtulníků může sloužit i pro bombardování pomocí laserem navaděných pum GBU-12 Paveway II.

Varianty SH-60 Seahawk pro U.S. Navy

Program UTTAS také oslovil U.S.Navy, které hledalo náhradu za dosluhující vrtulníky Kaman SH-2 Seasprite. SH-2 byl využíván pro protiponorkový boj, ke kterému sloužil systém LAMPS I. a II.. V roce 1978 byl vybrán vrtulník S-70B, který vyhrál nad konkurenčními návrhy společností Kaman, Westland, MBB, Bell. Byl označován názvem SH-60 Seahawk.

Na konci devadesátých let chtělo U.S. Navy zredukovat několik různých typů vrtulníků na dva. Tím vznikl MH-60R a typ MH-60S, o kterých je psáno dále. V roce 2015 byly verze SH-60B, SH-60F a HH-60H staženy ze služby a nahrazeny jmenovanými.

SH-60B Seahawk LAMPS III.

Primárním určením této verze je boj proti hladinovým a podmořským plavidlům. Většinou operuje z palub fregat, křižníků a torpédoborců.

SH-60B je asi z 80% shodný se svým suchozemským sourozencem UH-60A. Mezi hlavní rozdíly patří antikorozní úprava, upravený podvozek pro přistávání na lodích - zadní kolo je posunuto více pod trup, použití jednoduchý bočních dveří, silnější motory a větší nádrže. Vrtulník je také vybaven systémem RAST pro bezpečnější přistání na malých lodích.

Z avionických systémů jsou nainstalované různé senzory známé pod označením LAMPS III., který se skládá:

• Detektor magnetických anomálií MAD AN/ASQ-81(V)2,
• výmětnice akustických bójí (Sonobuoy),
• vyhledávací/ASW radiolokátor AN/APS-124,
• systém FLIR,
• ESM systém AN/ALQ-142.

Mezi výzbroj patří: torpéda Mk 46, Mk 50 nebo Mk 54, střely vzduch-země AGM-114 Hellfire a kulomety ve dveřích M60D, M240 nebo GAU-16. První let prototypu se uskutečnil v roce 1979, do služby byl převeden v roce 1984.

Parametry vrtulníku

Parametr/vrtulník	SH-60B
Celková délka (m):	19.8
Délka trupu (m):	15.3
Celková výška (m):	5.1
Průměr hlavního rotoru (m):	16.4
Motor:	2 x T700-GE-401
Výkon (kW):	2 x 1260
Hmotnost prázdná (kg):	6895
Hmotnost maximální (kg):	9927

 

SH-60F Ocean Hawk (S-70-4)

Kolem roku 1985 začalo U.S. Navy hledat náhradu za dosluhující vrtulníky SH-3 Sea King pro plnění úkolů ASW a SAR. První vrtulník vlétl v roce 1987 a do služby vstoupil v roce 1991.

Na rozdíl od předešlé verze postrádá systémy LAMPS, RAST a výmětnice akustických bójí. Jednotlivé bóje lze ručně shazovat otvorem v podlaze vrtulníku. Na vrtulníku je nainstalován hlubinný sonar Bendix AN/AQS-13F.

HH-60H Rescue Hawk (S-70-5)

Vrtulník Seahawk primárně určený pro CSAR a mise speciálních námořních jednotek, začal vznikat v roce 1986 společně s verzí HH-60J určenou pro USCG. K jednotkám byl přidělen v roce 1988.

Vrtulník má na sobě nainstalované různé defenzivní i ofenzivní systémy, a to z něj dělá jeden z nejlépe chráněných vrtulníků na světě. Na vrtulníku je nainstalován systém ASE (Aircraft Survival Equipment) obsahující následující podsystémy:

• systém FLIR,
• systém protiopatření proti střelám řízených pomocí IR navádění AN/ALQ-144,
• deflektory na motorech pro redukci infračerveného vyzařování.

Ve dveřích jsou namontované kulomety M-60D, M240 nebo GAU 16, GAU 17. Na pomocných křídlech může nést nosič na střely AGM-114 Hellfire.

HH-60J Jayhawk (S-70-5)

Multifunkční vrtulník určený přímo pro pobřežní stráž USCG k záchranným operacím SAR a k ochraně a prosazování práva na pobřeží USA. Vrtulník postupně nahradil starší dosluhující vrtulníky HH-3F Pelican. Byl vyvíjen společně s typem HH-60H, se kterým má mnoho společných prvků. Do služby byl zaveden v roce 1990.

Jayhawk je vybaven přehledovým radarem Bendix-King RDR-1300 umístěném v kulatém pylonu na přídi. V bočních dveřích je umístěn naviják, který je schopen vyzdvihnout až 272 kg a má lano dlouhé 72 m. Vrtulník může být také vybaven třemi nádržemi o objemu 454 l.

MH-60T Jayhawk

Modernizovaná varianta HH-60J z roku 2007. Vrtulník je vybaven modernější avionikou, schopnou začlenit se do systému USCG - „Integrated Deepwater System Program“ a skleněným kokpitem. MH-60T je schopen odolávat střelám z „malých“ zbraní a je též vybaven zbraněmi malého kalibru.

MH-60R Seahawk

Jedná se o modernizační program, který má nahradit typy SH-60B a SH-60F. Program se původně nazýval „LAMPS Mark III Block II Upgrade“ a začal v roce 1993. První modifikovaná varianta nazývaná SH-60R byla dodána na testování v roce 2001.

Nakonec bylo pozměněno určení helikoptéry na vícefunkční použití a byla přeznačena na MH-60R. Do služby jsou zařazovány od roku 2005.

Vrtulník je vybaven následujícími systémy:

• skleněný kokpit se čtyřmi velkými displeji,
• GPS systém,
• multimódový vyhledávací radiolokátor AN/APS-147 a později novějším AN/APS-153,
• hlubinný sonar AN/AQS-22,
• výmětnice akustických bójí (Sonobuoy),
• ESM systém AN/ALQ-210,
• Vyhledávací, pozorovací a zaměřovací IR/laserovy systém AN/AAS-44,
• systém vlastní ochrany proti naváděným raketám AN/AAR-47.

Mezi výzbroj můžou patřit různé druhy torpéd, střely Penguin a Hellfire. V bočních dveřích mohou být nainstalovány kulomety s ráží 12,7 nebo 7,62 mm.

Parametry vrtulníku

Parametr/vrtulník	MH-60R
Celková délka (m):	19.8
Délka trupu (m):	15.3
Celková výška (m):	5.1
Průměr hlavního rotoru (m):	16.4
Motor:	2 x T700-GE-401C
Výkon (kW):	2 x 1342
Hmotnost prázdná (kg):	6114
Hmotnost maximální (kg):	10206

 

MH-60S Knighthawk

V roce 1997 se U.S. Navy rozhodlo nahradit již dosluhující vrtulníky CH-46 Sea Knight. V roce 1998 bylo rozhodnuto, že je bude nahrazovat Sikorsky CH-60S. V roce 2001 byl dodán první kus. Díky pozměněnému určení byl přeznačen na MH-60S. Používá se na malých lodích pro přesun vojáků a přemísťování materiálu mezi loďmi VERTREP. Dalším určením vrtulníku je záchranné mise SAR, kde má postupně nahrazovat starší verzi HH-60H. V neposlední řadě má také nahradit vrtulníky MH-53E Sea Dragon v minolovných misích.

MH-60S vychází z transportní armádní verze UH-60L, ale má mnohá zařízení nainstalována z námořní varianty. Vrtulník je vybaven následujícími systémy:

• systém protiopatření proti střelám řízených pomocí IR navádění AN/ALQ-144,
• detekční systém na vyhledávání podmořských min AN/AQS-20A,
• laserový systém pro detekci plovoucích min AN/AES-1 ALMDS,
• systém pro neutralizaci min AN/ASQ-235 AMNS,
• systém k iniciaci magnetických a akustických roznětek min OASIS (Organic Airborne and Surface Influence Sweep) AN/ALQ-220,
• vrtulník má skleněný kokpit se čtyřmi displeji,
• na vrtulník lze připevnit pylony ESSS.

Pro ochranu může mít nainstalované v bočních dveřích kulomety M60D, M240 nebo GAU-17. Další výzbrojí jsou zbraně pro likvidaci min - laserové, speciální střelné.

Parametry vrtulníku

Parametr/vrtulník	MH-60S
Celková délka (m):	19.8
Délka trupu (m):	15.3
Celková výška (m):	5.1
Průměr hlavního rotoru (m):	16.4
Motor:	2 x T700-GE-401C
Výkon (kW):	2 x 1342
Hmotnost prázdná (kg):	6545
Hmotnost maximální (kg):	10659

 

Námořní exportní varianty

S-70B-1

Verze pro protiponorkový boj s nainstalovaným systémem LAMPS pro Španělské námořnictvo.

S-70B-2

Verze pro protiponorkový boj pro Královské australské námořnictvo.

S-70B-3

Protiponorková verze pro JMSDF známá také pod označením SH-60J. Dodávky začaly v roce 1991. Vrtulníky se vyráběly v licenci společností Mitsubishi. Jedná se o hybrid mezi americkými verzemi SH-60B a SH-60F. Pod označením SH-60K se skrývá modernizovaná varianta s novými silnějšími motory T700-IHI-401C2.

S-70B-6 Aegean Hawk

Ozbrojená varianta pro Řeckou armádu, která je velmi podobná variantě SH-60B. Vychází z civilní varianty S-70C(M)1/2.

S-70B-7

Exportní varianta pro Thajské námořnictvo.

S-70B-28

Exportní varianta pro Turecko.