Úvodní stránka :: Grumman F-14 Tomcat

Grumman F-14 Tomcat

Tomcat byl dvoumístný, dvoumotorový námořní letoun s měnitelnou geometrií křídel určený k ničení nepřátelských letadel. V poslední verzi i za jakéhokoliv počasí.

Historie

Letoun F-14 vznikl díky neúspěchu programu TFX, který nabízel pro U.S. Navy letoun General Dynamics F-111B. Námořní verze F-111 nebyla úspěšná díky své vysoké hmotnosti a malé manévrovatelnosti, které letounu daly i nemilou přezdívku „Sea pig“. Dokonce v některých parametrech nedokázala předčít svého předchůdce - letoun F-4 Phantom II..

Koncem šedesátých let minulého století byl vypsán nový program nazývaný VFX (naVy Fighter eXperimental) na vývoj nového námořního letounu, který bude mít maximální rychlost Mach 2,2, a bude schopen nést střely AIM-54 Phoenix v různých kombinacích. Do soutěže se přihlásili výrobci General Dynamics, Grumman, Ling-Temco-Vought, McDonnell Douglas a North American Rockwell. Do užšího výběru postoupili Grumman a McDonnell Douglas. Soutěž nakonec v roce 1969 vyhrála společnost Grumman.

První prototyp z dvanácti vyrobených vzlétl poprvé v roce 1970. První sériové letouny byly dodány U.S. Navy v roce 1972. V polovině devadesátých let minulého století byl vývoj letoun F-14 ukončen a plně ho nahradily letouny F/A-18 Hornet.

Letoun byl vyvážen do jediného státu a tím byl Írán. Ten je do dnešních dnů provozuje a to s využitím svého průmyslu.

Technologie

Tomcat je hornoplošník s měnitelným úhlem šípovitosti křídel v rozsahu od 20° do 68°. Proměnná geometrie křídel se například využívá při startování a přistávání na letadlových lodích, nebo při hlídkování s nízkou rychlostí letu.

Motory s přídavným spalováním a s měnitelným průřezem výstupních trysek jsou umístěné značně od sebe. Mezi nimi se nachází nádrž a aerodynamické brzdy. Nad motory jsou umístěny svislé ocasní plochy.

Posádku tvoří pilot a za ním sedící operátor zbraňových systémů a radiolokátoru - tzv. RIO (Radar Intercept Officer). Kokpit je vybaven jak analogovými, tak digitálními prvky, u nových F-14D již byly instalovány i multifunkční displeje MFD. Posádka sedí ve vystřelovacích sedadlech Martin-Baker GRU-7A, které byly u F-14D nahrazeny modernějším typem NACES.

Hlavní zbraní, pro kterou byl Tomcat vyvíjen, byla střela vzduch-vzduch dlouhého doletu AIM-54 Phoenix. Dále byl schopen nést střely krátkého doletu AIM-9 Sidewinder a střely AIM-7 Sparrow. Na letounu byl pevně nainstalován jeden kanon MK-61A1 Vulcan.

Na některé z Tomcatů řady A, B bylo možné nainstalovat průzkumný kontejner TARPS. Kontejner se umísťoval na pravou stranu mezi motory. U typu F-14D bylo možné TARPS instalovat standardně.

Dalším rozšířením u Tomcatů bylo přidání systému LANTIRN, který z nich vytvořil letoun schopný útoku na jakékoliv pozemní cíle. Důvodem tohoto rozšíření bylo stažení z operačního nasazení letadel A-6 Intruder.

Varianty

F-14A

F-14A je první verze dodávaná k jednotkám od roku 1972. Prvních dvanáct F-14A byly označovány YF-14A a sloužily jako testovací.
Do letounu byly instalovány motory Pratt & Whitney TF30-P-414A (JTF10A), které bohužel nebyly moc spolehlivé. Docházelo často k výpadkům a velké procento nehod bylo způsobeno právě motory. Díky tomu byly později nahrazeny jinými.

Parametry letounu

Parametr/letoun	F14A
Délka (m):	19
Rozpětí křídel minimální (m):	11.6
Rozpětí křídel maximální (m):	19.6
Výška (m):	4.9
Motor:	2 x TF30-P-414A
Tah bez přídavného spalování (kN):	2 x 48
Tah s přídavným spalováním (kN):	2 x 93
Hmotnost prázdná (kg):
Hmotnost maximální (kg):

 

Letoun je vybaven výkonným radiolokátorem pro navádění střel Hughes AN/AWG-9, který je schopen zachytit cíle až na vzdálenost 300 km a zároveň sledovat až 24 cílů a z toho až 6 zaměřit a zlikvidovat naváděnými střelami.

Mezi další elektronickou výbavu patří:

• zobrazovací systémy: displej AN/AVA-12 a HUD AN/AVG-12,
• televizní systém TVS (Television Camera Set) AN/AXX-1 pro pomocné zobrazení vzdálených cílů,
• systémy ESM: systém RWR AN/ALR-45 "COMPASS TIE" a AN/ALR-50 "CHARGER BLUE" a rušící systém AN/ALQ-100.
• výmětnice klamných cílů AN/ALE-29/-39.

Koncem devadesátých let minulého století byly letouny modernizovány. Letouny byly označovány F-14A Upgrade. Upraveny byly následující systémy:

• systém RWR byl nahrazen modernějším: AN/ALR-67 "COMPASS GO",
• možnost podvěsu naváděcího kontejneru LANTIRN,
• zobrazovací zařízení PTID (Programmable Tactical Information Display) - jedná se o monochromatický CRT displej pro operátora RIO zobrazující informace z kontejneru LANTIRN.

F-14B

V roce 1987 došlo k první modifikaci letounu F-14A. Hlavní změnou bylo zabudování nových spolehlivějších motorů General Dynamics F110-GE-400, používaných u letounů F-15 Eagle a F-16 Fighting Falcon. Nejprve se tato verze nazývala F-14A+ a od roku 1991 dostala nové označení F-14B.

I u letounů F-14B proběhl podobný modernizační program jako u F-14A. Byl nazývaný F-14B Upgrade. Změny byly následující:

• speciální systémy pro řízení a kontrolu motorů,
• systém RWR AN/ALR-67,
• datová sběrnice MIL-STD-1553B,
• střelecký systém AN/AWG-15,
• inerciální navigační systém s podporou GPS AN/ASN-92 CAINS.

F-14D Super Tomcat

Jedná se o poslední variantu Tomcatů, která byla uvedena v roce 1991. Varianta vznikla jak přestavbou starších letounů F-14A, tak stavbou nových. Motory byly použity stejné jako u verze F-14B - General Dynamics F110-GE-400. Starší radiolokátor Hughes AN/AWG-9 byl nahrazen novějším plně digitálním AN/APG-71. Nově byl nainstalován systém rušení pro vlastní ochranu AN/ALQ-165 ASPJ (Airborne Self Protection Jammer), systém IRST, vystřelovací sedačky NACES. Kokpit byl zcela předělán na modernější systém s multifunkčními zobrazovacími displeji a komunikačním systémem JTIDS.

Parametry letounu

Parametr/letoun	F-14D
Délka (m):	19
Rozpětí křídel minimální (m):	11.6
Rozpětí křídel maximální (m):	19.6
Výška (m):	4.9
Motor:	2 x J79-GE-17A
Tah bez přídavného spalování (kN):	2 x 56.2
Tah s přídavným spalováním (kN):	2 x 79.4
Hmotnost prázdná (kg):	19800
Hmotnost maximální (kg):	33700

 

F-14D (R) bylo označení Tomcatů, které nosily systém pro sledování a přenos dat ROVER.