Úvodní stránka :: Letectví :: Boeing Vertol V-107 (H-46 Sea Knight)

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce:

Vertol

Americký výrobce vrtulníků, který vznikl v roce 1956 přejmenováním ze společnosti Piasecki Helicopter. V roce 1960 ho koupila společnost Boeing a přejmenovala na Boeing Vertol. Název je zkratkou: Vertical Take Off and Landing.

Boeing Vertol

Boeing Vertol vznikl v roce 1960 spojením společnosti Boeing a Vertol. V roce 1987 byla společnost přejmenována na Boeing Helicopters a v roce 2002 na Boeing Rotorcraft Systems.


Použité zkratky

AFCS

(Automatic Flight Control System) - systém řízení letu používaný u vrtulníků.

ASW

(Anti-Submarine Warfare) - protiponorkový boj.

IHAS

(Integrated Helicopter Avionics System) - integrovaný avionický systém používaný u vrtulníků.

NVG

(Night vision goggles) - Brýle pro noční vidění.

SAR

(Search And Rescue) - Označení záchranných misí.


Ostatní technika

Vertol V-107 (H-46 Sea Knight)

Sea Knight je středně těžký vrtulník s tandemově umístěnými protiběžnými rotory, který byl využíván převážně u U.S. Navy. Existovaly i varianty pro civilní provozovatele.

Historie

Historie tohoto vrtulníku začala u společnosti Piasecki, která vyvinula vzor pro tandemové uspořádání hlavních protiběžných nosných rotorů (vrtulník H-21 Flying Banana). V roce 1950 se tato společnost přejmenovala na Vertol (Vertical takeoff and landing).
V roce 1956 začal vývoj nového středně těžkého vrtulníku, podobné koncepce jako již zmiňovaný H-21 s firemním označením Vertol model 107. První prototyp tohoto vrtulníku vlétl v roce 1958. Velmi zaujal americkou armádu, která nechala postavit prvních deset vrtulníků pod označením YHC-1A.
V roce 1960 vypsalo USMC výběrové řízení na středně těžkou transportní helikoptéru. Do soutěže se přihlásila společnost Sikorsky s vrtulníkem označeným HR3S (CH-3C) a společnost Vertol s typem 107M pod označením HRB-1. Společnost Vertol tuto soutěž vyhrála. Vrtulník je také znám pod přezdívkou Frog (Phrog).
Poslední vrtulník byl vyroben v roce 1971, od té doby běží jen postupné upgrady na prodloužení životnosti vrtulníku. Tyto vrtulníky byly nahrazeny novějšími MV-22 Osprey nebo MH-60S Knighthawk.

Technologie

Sea Knight je středně těžká helikoptéra s tandemově umístěnými protiběžnými rotory. Každý z nich je vybaven třemi listy, které se dají skládat, např. kvůli přepravě na lodích.
Zadní vchod a rampa je přizpůsobena vjezdu terénních automobilů Jeep. Rampa může být i za letu otevřena, například pro shazování materiálu nebo parašutistů.
Podvozek je pevný, skládá se ze tří zdvojených kol. Zadní kola jsou umístěna v postranních gondolách, přední kolo je umístěno na vysoké noze, což umožňuje lepší nakládání materiálu. Právě podvozek je jedním z hlavních rozdílů mezi CH-46 Sea Knight a vrtulníkem CH-47 Chinook, který má podvozek čtyřkolový.

Specifikace vrtulníku CH-46E
Délka trupu s rotory: 25,69 m
Výška: 5,08 m
Průměr hlavního rotoru: 16 m
Hmotnost (prázdná): 7 047 kg
Hmotnost (maximální): 11 032 kg
Motor: 2 x General Electric T58-GE-16
Výkon: 2 x 1400 kW

Verze pro USMC a U.S. Navy

CH-46A

První verze pro USMC, která vznikla úpravami původního typu HRB-1. Vrtulník se používal k přepravním a výsadkovým účelům.
CH-46 měl problémy s vibracemi od hřídelí motorů, které celý program zpozdily. Vrtulník byl nakonec vybaven absorbéry, které tento problém částečně vyřešily na úkor nosnosti.
CH-46A standardně létal s tříčlennou posádkou, v nákladním prostoru dokázal převézt až 17 vojáků nebo náklad o váze 1800 kg. Vrtulník byl vybaven dvěma kulomety Browning ráže 12,7 mm pro svoji ochranu.
Vrtulník byl dodáván od roku 1964 a nahrazoval u USMC vrtulníky Sikorsky UH-34.

HH-46A je označení záchranné varianty SAR pro USMC. Vrtulník je vybaven radarem LORAN C, a speciálním navijákem s nosností 300 kg pro vyzvedávání osob.

UH-46A je transportní varianta pro U.S. Navy pro přenášení nákladů např. mezi loďmi. Vrtulníky jsou dodávané od roku 1965.

CH-46D

Nová vylepšená verze z roku 1966. Do vrtulníku byly nainstalovány výkonnější motory General Electric T58-GE-8 o výkonu 1044 kW. Díky těmto úpravám dokázal CH-46D unést až 25 vojáků nebo náklad o hmotnosti 3175 kg.

HH-46D je pokročilejší verze „Frogu“ pro záchranné operace. Většina vrtulníků byla převedena ze starších verze HH-46A. Vrtulník byl dovybaven dalším záchranným zvedákem u předních dveří.

UH-46D je označení verze CH-46D, kterou využívalo U.S. Navy. V roce 2004 byly nahrazeny vrtulníky MH-60S Knighthawk.

CH-46E

Jedná se o další modernizaci starších typů, která umožňuje přepravu jednotek nebo výsadek za každého počasí a v noci. Vrtulník podporuje brýle pro noční vidění NVG. První vrtulník byl dodán v roce 1977.
Vrtulník byl osazen opět silnějšími a modernějšími motory T58-GE-16 s výkonem 1400 kW. Listy rotoru jsou sklolaminátové. Vrtulník je vybaven systémem AFCS.

U některých vrtulníků byly zvětšeny nádrže na palivo. Těmto strojům se přezdívalo „Bullfrogs“.
Kvůli prodloužení životnosti, než tento typ bude plně nahrazen MV-22 Osprey, procházejí vrtulníky modernizačním programem ERIP (Engine Reliability Program). Program zvýšil životnost motoru a tím i samotného vrtulníku.

HH-46E je označení pro tři vrtulníky CH-46E byly upraveny pro mise SAR a dodány v roce 2006. Tyto vrtulníky spolu s verzí HH-46D využívá záchranná jednotka VMR-1 (Marine Transport Squadron 1).

CH-46F

CH-46F vychází z modelu CH-46D, má stejné motory i trup. Rozdíly jsou nepatrné: úpravy na avionice, byly provedeny některé malé změny v uspořádání kokpitu. Původně CH-46F měl být dodáván s novým integrovaným avionickým systémem IHAS, který umožňoval lety za každého počasí a pomáhal pilotům létat ve formacích atd. Nakonec se systém díky neustálým odkladům a problémům zrušil a vrtulníky se vyráběly v podobné konfiguraci jako již zmiňovaná verze D.

Civilní verze a verze pro zahraniční uživatele

V-107/II

Společnost Boeing Vertol vyráběla i civilní verzi pod označením V-107/II. Tyto vrtulníky byly dodávány s motory General Electric CT58 o výkonu 930 kW. Existovaly dvě varianty: Přepravní s podobnou konfigurací jako mají letadla. Druhá varianta měla vzadu nákladovou rampu. První vrtulník vzlétl v roce 1960. Vrtulníky využívala společnost New York Airways, která je koupila v roce 1964. Další šly do Japonska.

CH-113 Labrador

V roce 1963 nakoupilo kanadské letectvo - RCAF vrtulníky CH-46A pro účely SAR. Vrtulníky měli navíc nainstalovaný dopplerovský radar a měly větší nádrže na palivo.

CH-113A Voyageur je označení další dodaných vrtulníků pro SAR z roku 1965.

Tyto vrtulníky byly v osmdesátých letech modernizovány, nyní jsou postupně nahrazovány vrtulníky Agusta Westland EH-101 (CH-149 Cormorant).

KV-107/II

V roce 1962 byla sjednána licenční výroba v Japonsku se společností Kawasaki.

KV-107/II-2 – civilní varianta pro přepravu 25 lidí.

KV-107/II-3 – minolovná varianta pro japonské námořnictvo JMSDF. Pod označením KV-107/IIA-3 se dodává vylepšená varianta se silnějšími motory.

KV-107/II-4 – přepravní varianta pro japonské pozemní síly JGSDF. KV-107/IIA-4 varianta opět se silnějšími motory, navíc jsou použity i větší nádrže na palivo.

KV-107/II-5 – varianta pro mise SAR. Vrtulník byl vybaven většími nádržemi na palivo, zvedáky, světlomety atd. Varianta se silnějšími motory se opět označovala KV-107/IIA-5.

Japonsko vyrábělo několik typů KV-107 pro Saudskou Arábii. Jednalo se o hasičskou variantu KV-107/IIA-SM-1, víceúčelové varianty KV-107/IIA-SM-2, KV-107/IIA-SM-3, pro leteckou ambulanci KV-107/IIA-SM-4 a VIP variantu s označením KV-107/IIA-SM-5.

HKP 4

Jedná se o označení Sea Knightů pro švédskou armádu a námořnictvo. Vrtulníky byly dodány v roce 1962. Vrtulníky byly vybaveny motory Rolls-Royce Gnome H1200 s výkonem 895 kW, velkými přídavnými nádržemi a navigačním systémem Decca.

HKP 4A – vrtulníky sloužící pro mise SAR u vzdušných sil.

HKP 4B – ASW a minolovná varianta.

HKP 4C – pokročilejší ASW a minolovná varianta pocházející od společnosti Kawasaki z Japonska, poháněné motory Rolls-Royce Gnome H1400.

HKP 4D – označení modernizovaných HKP 4A pro mise SAR, které byly převedeny k námořnictvu.

 


Zpět | Nahoru