Úvodní stránka :: Letectví :: Sikorsky S-65 (H-53 Sea Stallion)

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce

Sikorsky

Společnost Sikorsky je americký výrobce letecké techniky, převážně vrtulníků. Byla založena v roce 1925 Igorem Sikorskym.


Použité zkratky

AFCS

(Automatic Flight Control System) - systém řízení letu používaný u vrtulníků.

CSAR

(Combat Search And Rescue) - Označení záchranných misí a evakuace lidí přímo z bojiště.

FBW

(Fly-by-wire) - elektroimpulzní řízení letounu (signály od řízení jsou přenášené elektricky, nikoliv mechanicky, nebo hydraulikou).

FLIR

(Forward Looking Infra-Red) - Infračervený zobrazovací systém pro přední polosféru. Zobrazuje informace pilotovy na základě tepelného obrazu.

GPS

(Global Positioning System) - Systém družicové navigace.

NVG

(Night vision goggles) - Brýle pro noční vidění.


Ostatní technika

Sikorsky S-65 (H-53 Sea Stallion)

V současné době se jedná o nějvětší sériově vyráběný vrtulník v západních zemích. Slouží k přepravě lidí, materiálu, k misím CSAR a některé varianty k námořnímu průzkumu a odminování.

Historie

V roce 1960 začalo USMC hledat náhradu za již dosluhující středně těžké vrutlníky CH-37 Mojave (S-56). Nejprve se USMC připojila k ostatním složkám amerických ozbrojených složek ve výběrovém řízení na vývoj letounu s překlopným křídlem. Soutěž vyhrál LTV XC-142A. Bohužel námořnictvu díky své výšce nevyhovoval. Nakonec byl celý program XC-142A dokonce zrušen.
V roce 1962 bylo vypsáno nové výběrové řízení na těžký přepravní vrtulník pro námořnictvo. Program dostal označení HH(X) (Heavy Helicopter Experimental). Společnost Boeing Vertol do ní přihlásilo upravenou variantu Chinooku, společnost Kaman přihlásilo britský Fairey Rotodyne a konečně Sikorsky upravenou variantu S-61R. Sikorsky soutěž nakonec vyhrál.
Byly postaveny dva prototypy, první z nich pod označením YCH-53A vzlétl již v roce 1964. Sériová produkce se rozběhla v roce 1966.

Technologie

Vrtulník S-65 vznikl zvětšením a upravením trupu vrtulníku S-61R Sea King a použitím dynamických částí z vrtulníkového jeřábu S-64 Skycrane. Sea Stallion není schopen, jako Sea King, přistát přímo na hladině, nicméně trup má vodotěsný. Podobně jako u S-61 je podvozek zatahovatelný. Hlavní je zásuvný do postranních pylonů, ve kterých se nacházejí i přídavné nádrže.
Jedná se o dvoumotorový vrtulník, hlavní rotor je šestilistý a ocasní má čtyři listy.
Posádku vrtulníku tvoří čtyři členové - dva piloti a obsluha v nákladovém prostoru. Vrtulník je schopen přepravit 38 plně vyzbrojených vojáků.

Specifikace jednotlivých variant
Vlastnosti / varianta CH-53D CH-53E
Délka trupu: 26,97 m 30,20 m
Výška: 7,60 m 8,46 m
Průměr hlavního rotoru: 22,01 m 24,00 m
Hmotnost (prázdná): 10 740 kg 15 071 kg
Hmotnost (maximální): 19 100 kg 33 300 kg
Motor: 2 x General Electric T64-GE-413 3 x General Electric T64-GE-416
Výkon: 2 x 2 927 kW 3 x 3 270 kW

Varianty USMC a U.S. Navy

CH-53A

První přepravní varianta dodávaná od roku 1966 USMC. Vrtulníky byly standardně vybavovány motory T64-GE-6. Některé vrtulníky, které byly rychle poslány do války ve Vietnamu, dostaly starší spolehlivější motory T64-GE-1.

RH-53A

Označení 15ti vrtulníků pro U.S. Navy, které sloužily k námořnímu odminování. Byli vybaveny silnějšími motory T64-GE-413, speciálním rámem na zadní rampě pro vedení lana a zpětnými zrcátky. Po zavedení modernější varianty RH-4D byly vráceny USMC.

CH-53D

Je označení pokročilejší varianty USMC z roku 1969. Oproti CH-53A má nainstalované nové výkonnější motory T64-GE-412. Na vstupech k motoru jsou umístěné filtry proti nasání nečistot - EAPS (Engine Air Particle Separators).

RH-53D

Opět modernější odminovací varianta sloužící u U.S. Navy. Letoun je vybaven pokročilým systémem AFCS, většími nádržemi a speciálním vybavením pro vlečení trailu, obsahující upravenou převodovku, zpětná zrcátka, speciální naváděcí rampu pro vedení lana.

VH-53D

Varianta USMC pro přepravu VIP osob. Byly postaveny 2 kusy.

Varianty USAF

Americké letectvo využívá Stalliony k záchranným misím a výsadkům v boji už od války ve Vietnamu. Od roku 2008 jsou tyto vrtulníky postupně nahrazovány konvertoplány CV-22B Osprey.

HH-53B Super Jolly Green Giant

Modifikovaná varianta CH-53A pro účely CSAR z roku 1967 pro USAF. Sloužila jako náhrada za HH-3E Jolly Green Giant. Posádku vrtulníku tvořili dva piloti a záchranáři.
Vrtulník byl vybaven zatahovatelným nástavcem pro tankování za letu a přídavnými nádržemi o objemu 2460 l umístěných na bočních pylonech. Nad pravými bočními dveřmi byl nainstalován záchranný jeřáb. Do vrtulníku byly nainstalovány motory T64-GE-3, později modernizované T64-GE-7. Mezi avionickou výbavu patřil dopplerův radiolokátor. Pro vlastní ochranu byly nainstalované tři 7,62 mm kulomety GAU-2A/B Minigun.

TH-53A

Cvičná varianta z roku 1989 pro USAF, která vnizkla konverzí starších vrtulníků CH-53A z USMC. Sloužila pro výcvik posádek MH-53.

HH-53C

Modernizovaná varianta HH-53C se silnějšími motory T64-GE-7A pro USAF. Přídavné nádrže na pylonech byly vyměněny za menší o kapacitě 1705 l, což pozitivně ovlivnilo výkon. Mezi další změny patří lepší armování trupu a modernější radiové vybavení.

CH-53C

Přepravní varianta pro USAF vycházející z HH-53C. Narozdíl od ní postrádá nástavec pro tankování za letu. Sloužila pro zdvíhání těžkých nákladů.

HH-53H Pave Low III.

Od roku 1969 se začal na vrtulnících HH-53B testovat nový senzorový systém pro usnadnění letu ve stížených světelných podmínkách nazývaný Pave Low I.. Bohužel se díky své spolehlivosti neujal. V roce 1975 se začal testovat zdokonalený systém Pave Low II., který se testoval na typu HH-53B, později přeznačeném na YHH-53H. Systém se osvědčil a byl ještě zdokonalen. Nový systém byl nainstalován na několik helikoptér HH-53C, které byly přeznačeny na HH-53H.
Vrtulníky mají systém Pave Low III. nainstalován v pouzdře připomínajícím bradu na přídi. Systém obsahuje radiolokátor pro sledování terénu AN/APQ-158, systém FLIR AN/AAQ-10 a IR rušičku AN/ALQ-157.

MH-53H Pave Low III.

V roce 1986 proběhla modernizace vrtulníků HH-53H. Nejvýraznější novinkou je instalace nového kokpitu, který je kompatibilní se systémem nočního vidění NVG.

HH-53J Pave Low III. Enhanced

Pokročilejší varianta pro speciální operace z roku 1986. Většina strojů byla konvertována ze starších typů HH-53B a HH-53C. Hlavním rozdílem oproti MH-53H byla instalace novějších motorů T64-GE-100 a později T64-GE-415. Mezi další vylepšení patří: kvalitnější armování trupu, zvýšena přepravní kapacita a možnost složit listy motoru a sklopit ocasní nosník. Avionika vrtulníku také prošla modernizací, např. byla přidána GPS navigace.

TH-53B

Cvičná varianta vycházející s MH-53J pro výcvik nových posádek.

MH-53M Pave Low IV.

Modernizavaná varianta HH-53J s novým obranným systémem IDAS/MATT ( Interactive Defensive Avionics System/Multi-Mission Advanced Tactical Terminal). Systém zprostředkovává informace z jednotlivých čidel, radiolokátoru, rušiček atd. a v přehledné formě je zobrazuje na barevných displejích v kokpitu.

Exportní varianty

S-65C-1 (CH-53G)

Jedná se o označení varianty pro Německou armádu. Vrtulníky byly licenčně stavěny přímo v Německu. První ryze německý Sea King vzlétl v roce 1971. CH-53G vychází z CH-53C. Jsou zde použity motory T64-GE-7. Vrtulník postrádá přídavné nádrže na pylonech a tankovací sondu.
CH-53GS je označení modernizované varianty. Motory byly vyměněny za novější T-64-100 se separátory nečistot EAPS. Na pylony byly nainstalovány přídavné nádrže. Další změnou byla instalace přídavného pancéřování a vybavení třemi kulomety M3M. Vrtulník má nainstalované elektronické systémy pro vlastní ochranu a výmětnice klamných cílů.
V roce 2013 proběhl modernizační program na přestavbu starších CH-53G kvůli prodloužení životnosti až do roku 2030. Vrtulníky dostaly označení CH-53GA. Jsou osazeny podobnými systémy jako CH-53GS.

S-65C-2 (CH-53Oe)

Označení exportní varianty CH-53C pro Rakouskou armádu. V roce 1970 byly dodány jen dva stroje. V roce 1981 byly vrtulníky prodány do Izraele, důvodem měla být velmi vysoká cena za údržbu.

S-65C-3 (CH-53 Yasur)

Exportní varianta pro Izrael dodávaná mezi lety 1969 až 1975. Vrtulníky sloužily k přepravě vojáků, materiálu.
Yasur 2000 je označení modernizačního programu z roku 1980. Vrtulníky byly kompletně opraveny kvůli prodloužení životnosti do roku 2000. Společnost Elbit byla pověřena výměnou veškerých zastaralých avionických systémů za nové izraelské. Yasur byl vybaven moderním skleněným kokpitem kompatibilním s brýlemi pro noční vidění, novým taktickým počítačem, systémy pro vlastní ochranu. Na vrtulníky byly nainstalovány přídavné nádrže a sonda pro tankování za letu. Do služby se dostal až v roce 1994.
Yasur 2025 je poslední modernizační program, který začal v roce 2009. Opět hlavním důvodem je prodloužení životnosti vrtulníků. Do vrtulníků byla opět nainstalována nová avionika (např. satelitní systémy, pokročilejší systémy vlastní ochrany, systém stabilizace ve visu).

Sikorsky S-80 (H-53E Super Stallion)

S-80 je označení třímotorových Stallionů určených pro námořní přepravu těžkých nákladů. Vznikla také varianta pro námořní odminování.

Historie

V roce 1967 vypsalo USMC nové výběrové řízení na těžký transportní vrtulník, který by měl téměř dvakrát tak vyšší nosnost než CH-53D. Ve stejné době podobný stroj vyhledávala i U.S. Navy. Do výběrového řízení se přihlásily dvě společnosti: Boeing Vertol s projektem XCH-62 a Sikorsky s třímotorovou variantou CH-53. Na této variantě už společnost Sikorsky pracovala před výběrovým řízením pod firemním označením S-80. Díky již téměř hotovému zadání a dobrým termínům dodání, výběrové řízení vyhrála.
Vzlet prvního prototypu YCH-54E proběhl v roce 1974. Do služby se vrtulník dostal v roce 1981.

Technologie

S-80 je firemní označení třímotorových Stallionů. Hlavní rotor má sedm listů a ocasní zůstal čtyř listý. Svislá ocasní plocha byla zvětšena a celá mírně nakloněna směrem k zadnímu rotoru. Díky těmto změnám má vrtulník mnohem větší nosnost než jeho předchůdce.
Do vrtulníku byl také nainstalován pokročilý systém řízení AFCS. V kokpitu je nainstalován systém HNVS (Helicopter Night Vision System) pro noční vidění a let za stížených podmínek obsahující systém FLIR AN/AQQ-29A, brýle pro noční vidění a.
CH-53E je schopen unést v kabině 55 ozbrojených vojáků

Varianty

CH-53E Super Stallion

Jedná se o označení třímotorového Stallionu. V kabině může nest až 55 vojáků nebo 13 600 kg nákladu. V podvěsu na hácích může přepravovat až 16 330 kg nákladu. Pro přepravní úkoly ho používá U.S. Navy a USMC.
Helikoptéra je vybavena nástavcem pro tankování za letu, systémem ochrany proti IR naváděným střelám AN/AAQ-24 Nemesis s výmětnicemi klamných cílů. Vyzbrojena může být kulomeny GAU-21/A a M3P v bočních dveřích a na zadní rampě.

MH-53E Sea Dragon

Označení minolovné varianty určené pro U.S. Navy. První prototyp vlétl v roce 1981 a do služby se Sea Dragon dostal v roce 1986.
Charakteristické pro MH-53E jsou obrovské boční nádrže, které jsou potřebné pro velkou vytrvalost při odminovací činnosti. Vrtulník je také vybaven nástavcem pro tankování za letu. Vrtulník má kvůli větší váze nainstalované silnější motory T64-GE-419 o výkonu 3729 kW. Avionické systémy včetně digitálního systému řízení jsou přizpůsobené pro tlačení trailu. Systémy sloužící pro odminování jsou: sonar s bočním vyzařováním AN/AQS-14 a systémy pro likvidaci min AN/ALQ-14 a AN/AQS-232.

S-80M

Jedná se o označení vývozní minolovné varianty pro Japonsko.

CH-53K King Stallion

King Stallion je modernizovaná varianta CH-53E pro USMC. Vznikla díky se zhoršujícímu technickému stavu CH-53E. USMC v roce 2004 vypsalo program na stavbu nové pokročilejší varianty pod předběžným označením CH-53X. V roce 2006 byl projekt schválen a nová varianta dostala označení CH-53K. V roce 2015 by měly začít letové testy prototypů.
Ve vrtulníku jsou použity silnější motory General Electric GE38-1B o výkonu 5600 kW každý. S tím souvisí i použití nové převodovky a listů rotoru vyrobených z kompozitů. Další důležitou změnou je zvětšení kabiny, která je o cca 15% větší, šířka se zvětšila o 30cm. Vrtulník využívá plně skleněný kokpit se systémem FBW.

 


Zpět | Nahoru