Úvodní stránka :: Letectví :: Suchoj Su-17 (Su-20, Su-22) Fitter

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce

Suchoj

Suchoj je jeden z předních výrobců letadel v Rusku. Založil ho v roce 1939 Pavel Suchoj.


Použité zkratky

OKB

(Opytno Konstrukcijonnoje Bjuro) - experimentální konstrukční kancelář. Jedná se o ruské vývojové střediska zabývající se např. leteckou vojenskou technikou.

PVO

Protivzdušná obrana.

SOP

Svislá ocasní plocha.


Ostatní technika

Suchoj Su-17 (Su-20, Su-22) Fitter

Proudový bombardér Suchoj Su-17 je nástupcem velmi úspěšného letounu Su-7. Díky technologii proměnné geometrie křídel bylo odstraněno mnoho neduhů svého předchůdce. První letouny byly odevzdány do služby v sedmdesátých letech minulého století a v mnoha armádách dodnes ještě slouží. Kódové označení letounu je stejné jako u Su-7 - Fitter (montér).

Su-22UM3K Polského letectva

Su-22UM3K Polského letectva s výraznou kamufláží.

Historie

O nástupci letounu Su-7 se začalo jednat již koncem šedesátých let minulého století. Hlavním důvodem nahrazení stávajících a zatím i technologicky vyhovujících strojů bylo zvýšení doletu a také snížení rychlosti při vzletu a přistání. Vysoká rychlost byla způsobena křídlem s vysokým úhlem šípu. Řešením bylo použití mechanismu proměnné geometrie křídel. Vývojem byl pověřen tým OKB Suchoj pod vedením N.G. Zynina.
V roce 1966 vzlétl poprvé prototyp letounu pod odznačením S-22 (známý také pod označením Su-7IG). Jednalo se o upravený letoun Su-7BKL, na který byl nainstalován celý mechanismus proměnné geometrie křídel. Technologie se velmi osvědčila a na základě dalšího prototypu pod označením S-23, začala v roce 1970 sériová výroba.

Technologie

Trup letounu vychází z dvoumístné varianty Su-7UM. Jedná se o jednomotorový středoplošník s technologií měnitelné geometrie křídel. Sání vzduchu k motoru je umístěné v přední části trupu, hned pod kokpitem. Překryt kokpitu je hydraulicky výklopný směrem dozadu. Pevnou výzbroj letounu tvoří dva kanóny NR-30 ráže 30 mm umístěné v kořenech křídel. Letoun je vybaven čtyřmi podtrupovými a čtyřmi závěsníky umístěnými pod pevnou částí křídla. Může nést široké spektrum neřízených raket, protizemních neřízených střel a klasických pum. Pro svou ochranu může být vybaven střelami vzduch - vzduch R-3 nebo R-60.

Su-22UM3K Polského letectva

Su-22UM3K Polského letectva: Na první a druhém obrázku jde vidět příď ze vstupem do motoru, na třetím obrázku je patrné křídlo z měnitelnou geometrií a aerodinamickým plůtkem. Na kokpitu je vidět periskop pro sledování prostoru před letounem.

Měnitelná geometrie křídel u Su-17

U letounu Su-17 byla použita technologie proměnné geometrie křídel, podobné jako se používá u amerických letounů General Dynamics F-111 Aardvark a Grumman F-14 Tomcat. Celý systém měl být umístěn v silně rozšířeném centroplánu, který poskytuje dostatečnou aerodynamickou stabilitu pro proudění vzduchu kolem křídel. Problémem u Su-17 bylo, že celá konstrukce zasahovala do šachet hlavního podvozku. Aby se nemuselo citelně zasahovat do konstrukce letounu, posunul se celý mechanismus až do Specifikace varianty Su-17M-4 Délka trupu:19,2 mpoloviny náběžné hrany křídla. Problémy s prouděním vzduchu byly vyřešeny aerodynamickým plůtkem na přechodu pevné a pohyblivé části. U křídel byly také předělány původní vztlakové klapky na vysouvající Fowlerovi štěrbinové. Křídla šly nastavit do tří poloh: 30° pro vzlet a přistání, 45° pro let cestovní rychlostí a 63° pro let nadzvukovou rychlostí.

Rozpětí křídel:13,68 m (10,02 m)
Výška:5,12 m
Hmotnost (prázdná):12 160 kg
Hmotnost (maximální):19 430 kg
Pohonná jednotka:1x Ljulka AL-21
Výkon bez přídavného spalování:1x 76,4 kN
Výkon s přídavným spalováním:1x 109,8 kN

Varianty

Su-17 (Fitter C)

Jedná se o označení prvních sériově vyráběných letounů vycházejících z prototypu S-23. Ovládání šípovitosti křídla bylo plně manuální. Letoun byl osazen motorem Ljulka AL-7F.

Su-17M (Fitter C)

Su-17M je označení první modernizace, která vycházela z prvních poznatků z provozu. Hlavní změnou bylo osazení výkonnějším motorem Ljulka AL-21F s nižší spotřebou paliva. Díky této změně se zvýšila nosnost letounu dvakrát a snížila se také délka potřebná pro start či přistání letounu. Byl také upraven vstup vzduchu k motoru.
Do letounu byla implementována možnost nosit i protizemní řízenou munici - střely Ch-23, Ch-25, Ch-29.

Su-17MK (Su-20) je označení vývozní verze se sníženým výkonem. Letouny byly vyvezeny do Polska a Egypta.

Su-17R je označení průzkumné verze s jedním trupovým závěsníkem pro průzkumné kontejnery. V kokpitu je změněno některé ovládací a přístrojové vybavení. Pro vývoz se letoun označuje Su-20R.

Su-17M-2D (Fitter D)

Jedná se o další modernizaci, která se týkala hlavně změn v avionice. Letoun byl v přední části prodloužen o 380 mm. Hlavní změny jsou:

Su-22M-2K (Fitter F) je označení exportní varianty s redukovaným přístrojovým vybavením. Letoun byl nejčastěji vybaven pohonnou jednotkou R-29B, která se používala u letounu MiG-23. Důvodem byla unifikace motorů u malých letectev. Kvůli zástavbě jiného (objemnějšího) motoru, musela být zadní část letounu rozšířena, změny byly i na ocasních plochách. Tuto variantu používaly např. Peru a Libye.

Su-17UM-2D (Fitter E)

První dvoumístná cvičná varianta použitelná i pro boj vycházející z S-17M-2D. Kokpit instruktora byl umístěn za kokpitem žáka. Byl také vybaven periskopem pro sledování prostoru před letounem. Příď letounu je podobná novější variantě Su-17M-3, naopak SOP je použita ze starší varianty Su-17. Letoun nemá nainstalovaný levý kanon.

Exportní varianta je označována Su-22UM-2D. Letouny pro export byly osazovány motory R-29BS.

Su-17M-3 (Fitter H)

Varianta vycházející ze Su-17M-2D. Hlavním důvodem modernizace bylo umístění všech systémů přímo do draku letounu, dále zvětšení kapacity nádrží a zlepšení výhledu z kokpitu.
Zlepšení výhledu pilota bylo řešeno sklopením celého trupu o 3°. Kokpit byl vybaven vystřelovacím sedadlem typu K-36M. Překryt kokpitu přecházel plynule do mohutného hřbetního týlu, kde byla umístěna avionika a přídavné nádrže. Pro stabilizaci letounu byla na zadní část pod motor přidána pevná směrovka. Systém DISS byl umístěn do spodní části trupu před podvozkovou šachtu. Pro pasivní ochranu byl letoun vybaven výmětnicemi klamných cílů ASO. Mezi trupové závěsníky přibyl ještě jeden umožňující nosit protiletadlové rakety R-60. Přibyla podpora pro nošení protiradiolokačních střel Ch-27P a Ch-28.

Su-17M3R - je průzkumná varianta s možností nosit průzkumné kontejnery a protiradiolokační výzbroj pro umlčování PVO.

Su-22M-3 (Fitter J) je označení vývozní varianty, do kterých mohl být umístěn motor R-29B. Letouny se vyváželi např. do Maďarska, Libye, Jemenu.

Su-17UM-3 (Fitter G)

Dvoumístná varianta vyvinutá z typu Su-17M3. Opět byl vymontován levý kanon a střední závěsník pro nošení protiletadlové střely. Do kabiny instruktora byl včleněný panel umožňující simulaci krizových a mezních situací za letu.

Exportní varianta je označována Su-22UM-3K.

Su-17M-4 (Fitter K)

Poslední modernizační varianta. Hlavní změny jsou následující:

Su-17M4R - průzkumná varianta s možností nosit průzkumné kontejnery a munici na umlčení PVO protivníka.

 


Zpět | Nahoru