Úvodní stránka :: Letectví :: Hawker Siddeley Hawk

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce

Hawker Siddeley

Společnost Hawker Siddeley vznikla jako uskupení několika společností podnikajících v letectví v roce 1934. V roce 1977 přešla pod společnost British Aerospace (BAe).

British Aerospace (BAe)

Společnost BAe vznikla sloučením společností BAC, Hawker Siddeley a Scottish Aviation v roce 1977. V roce 1999 přešla pod mezinárodní společnost BAE Systems.

BAE Systems

BAE Systems vznikla sloučením dvou britských společností BAe a Marconi Electronic Systems v roce 1999. Nyní se jedná o jednu z největších společností podnikajících ve vojenských technologiích.


Použité zkratky

FLIR

(Forward Looking Infra- Red) - Infračervený zobrazovací systém pro přední polosféru. Zobrazuje informace pilotovy na základě tepelného obrazu.

GPS

(Global Positioning System) - Systém družicové navigace.

HOTAS

(Hands On Throttle-And-Stick) - Jedná se o koncept umístění ovládacích tlačítek a přepínačů přímo na řídící páce letounu. Snižuje se tím zatížení pilota.

HUD

(Head-Up Display) - Průhledová zobrazovací jednotka ve výši očí, přes kterou pilot může sledovat jak venkovní prostor, tak zobrazované údaje.

INS

(Inertial navigation system) - Inerciální navigační systém je zařízení, které za pomocí inerciálních senzorů (gyroskopy a akcelerometry) provádí měření, které slouží k výpočtu postupného pohybu letounu v rámci svého systému souřadnic.

MFD

(Multi-Functional Display) - Zobrazovací displej z tekutých krystalů v kokpitu, na kterém může pilot nebo operátor zobrazovat takřka veškeré informace o letounu - např. schéma zbraňových systémů, stav letounu, mapy, informace z radiolokátorů.

RWR

(Radar Warning Receiver) - Systém umožňující detekci přítomnosti radarových signálů.


Ostatní technika

Hawker Siddeley Hawk

Hawk je britský jednomotorový letoun primárně určený pro výcvik nových pilotů. Díky úspěchu konstrukce vnikly i ozbrojené varianty.

Hawk Britského královského letectva

Hawk T1 Britského královského letectva s označením XX289.

Historie

V roce 1964 začalo RAF hledat náhradu za již nevyhovující tréninkové letadla Folland Gnat a Hawker Hunter.
Společnost Hawker Siddeley začala v roce 1968 pracovat na soukromém projektu tréninkového letadla, kterým chtěla RAF zaujmout. Letoun dostal označení HS.1182. V roce 1971 Hawker Siddeley soutěž vyhrála proti konkurenčnímu letounu Sepecat Jaguar. Hlavním důvodem byla jednoduchost ovládání letounu. V roce 1972 přišla první objednávka.
První prototyp byl zalétnut v roce 1974. Více jich postaveno nebylo a veškeré problémy se řešili už na produkčních letounech. Do služby se Hawk dostal v roce 1976.

Technologie

Hawk je jednomotorový dvoumístný dolnoplošník určený pro výcvik pilotů. Vstupy sání do motoru jsou umístěny těsně nad křídlem, aby nepřekážely ve výhledu pilotovi a instruktorovi. Podvozek je řešen standardním způsobem, je zasouvatelný. Přední kolo se zasouvá směrem dopředu. Kokpit je vybaven vystřelovacími sedačkami Martin Baker 10B se schopností katapultovat pilota i při nulové výšce.

Specifikace jednotlivých variant
Vlastnost Hawk 128 Hawk 200 T-45 Goshawk
Délka: 12,43 m 11,38 11,99
Rozpětí: 9,94 m 9,39
Výška: 3,98 m 4,16 4,08
Hmotnost (prázdná): 4 480 kg 4 128 4 460
Hmotnost (maximální): 9 100 kg 9 101 6 387
Motor: 1x Rolls-Royce Adour 951 1x Rolls-Royce Adour 871 1x F405-RR-401
Tah motoru bez přídavného spalování: 1x 29 kN 1x 26 kN

Varianty první generace

Hawk T1

Jedná se o označení prvního cvičného typu pro RAF. Letoun se dodával od roku 1976.
Hawk T1A je označení varianty pro nácvik střelby. Letoun může nést na svých třech podvěsech střely vzduch-vzduch AIM-9L Sidewinder a pod trupem podvěs s 30 mm kulometem Aden.

Hawk 50

Jedná se o označení exportních variant s omezenou bojovou schopností. Bylo postaveno několik variant uzpůsobených pro jednotlivé státy. Letouny jsou poháněné motory Adour 851.

Typ Popis
Hawk 51 Označení exportní varianty pro Finské vzdušné síly. Byly dodávané od roku 1977. Hawk 51A je označení sedmi doobjednaných strojů. Oproti původním se liší v malých strukturálních úpravách na draku a křídle.
Hawk 52 Exportní varianta pro letectvo Keni. Letoun je vybaven přistávacím padákem.
Hawk 53 Exportní varianta pro Vzdušné síly Indonésie. Jsou dodávané od roku 1978.

Hawk 60

Označení pokročilejší exportní varianty. Letoun je osazen silnějším motorem Adour 861.

Typ Popis
Hawk 60 Exportní varianta pro letectvo Zimbabwe dodané v roce 1982. Letoun je vybaven přistávacím padákem a průzkumným kontejnerem umístitelným pod trup. V roce 1990 bylo dodáno dalších pět strojů, ty dostaly označení Hawk 60A.
Hawk 61 Exportní varianta pro Spojené arabské emiráty, konkrétně pro Dubaj. Letouny byly dodány v roce 1983.
Hawk 63 Další varianta pro Spojené arabské emiráty. Opět dodány v roce 1983, tentokrát do Abu Dhabi.
Hawk 63A je označení letounů dodaných v roce 1991. Letouny byly vybaveny silnějšími motory Adour 871 a upraveným křídlem z Hawku 100. Na křídlech jsou 4 pylony. Avionika letounu zůstala stejná jako u Hawku 63.
V roce 1995 bylo dodáno další 5 letounů Hawk 63A, které byly označeny Hawk 63C.
Hawk 64 Označení letounů pro Kuvajt, které byly dodány v roce 1985.
Hawk 65 Hawk 65 je označení exportní varianty pro Saudskou Arábii. Letouny byly dodány v roce 1987. V roce 1997 proběhla další dodávka, letouny byly označeny Hawk 65A.
Hawk 66 Exportní varianta pro Švýcarsko dodané v roce 1989.
Hawk 67 Označení exportní varianty pro Jižní Koreu, které byly dodány v roce 1993. Letoun měl prodloužený nos určený pro avioniku z varianty Hawk 100.

Hawk 100

Pokročilejší cvičná varianta. Letoun dostal přepracované křídlo, novou avioniku se systémem FLIR a ovládáním dle systému HOTAS.

Typ Popis
Hawk 102 Pokročilá cvičná varianta pro Spojené arabské emiráty z roku 1993. Letoun byl vybaven systémem RWR od společnosti Racal Prophet.

Hawk 103 Exportní varianta pro letectvo Ománu. Letoun je vybavený systémem RWR Sky Guardian a ližiny na konci křídel pro střely vzduch-vzduch. Letouny byly dodávány od roku 1993.
Hawk 108 Varianta pro Malajsii, která je velmi podobná Hawku 103. Letouny byly dodávány od roku 1994.
Hawk 109 Označení exportní varianty pro Indonésii.
Hawk 115 Exportní varianta pro Kanadské královské letectvo. V Kanadě nese letoun označení CT-115 Hawk.

Varianty druhé generace

Od devadesátých let minulého století se začaly v kokpitech moderních letounů vyskytovat moderní multifunkční displeje. Výrobci cvičných letounů museli na tuto skutečnost reagovat. A proto se u druhé generace cvičných letounů, které jsou určené také pro pokračovací a bojový výcvik, začaly MFD také dodávat.

Hawk 127

Hawk 127 můžeme označit jako první variantu druhé generace. Vznikla díky požadavku RAAF, které potřebovalo letoun na výcvik pilotů pro letoun F/A-18 C/D Hornet. Hawky byly dodány v letech 1999 až 2000.
Z původní generace Hawk 127 sdílí asi jen 10% součástí. Bylo kompletně přepracováno křídlo, trup a zadní ocasní plochy také prošly úpravami. Letoun je osazen motorem Adour 871. Hawk 127 obsahuje v kokpitu trojici MFD, HUD displej a ovládání dle systému HOTAS. Mezi nainstalované avionické systémy patří INS a GPS navigace. Letoun také může nést výzbroj a to: pumy Mk.82, střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder nebo kanon v podvěsném kontejneru.
V roce 2013 podepsalo Australské letectvo smlouvu o modernizaci Letounů Hawk 127 na podobný standard jako je britský Hawk T2.

Hawk 120 LIFT

Dalším uživatelem Hawku druhé generace je letectvo Jižní Afriky. Letoun je velmi podobný australské variantě Hawk 127. Je zde použit silnější motor Adour 951, díky kterému se zlepšily letové výkony. Avionika Hawku 120 je více přizpůsobena k výcviku pro letouny JAS-39 Gripen, které JAR používá. Všechny letouny byly postaveny přímo v Jižní Africe. Jsou někdy označované zkratkou LIFT (Lead-in Fighter Trainer).

Hawk 128 (Hawk T2)

Jedná se o označení pokročilé cvičné varianty pro RAF vycházející z variant pro Austrálii a Jižní Afriku. Letoun byl také pojmenován AJT (Advanced Jet Trainer), u RAF nese označení Hawk T2. První prototyp vzlétl v roce 2007 a v roce 2009 začal být dodáván k jednotkám.
Hawk 128 je osazen motorem Adour 951 a pokročilé avionické systémy včetně skleněného kokpitu. Na rozdíl od předchozích variant je v letounu nainstalován emulátor zbraňových systémů, radiolokátorů a systémů vlastní ochrany, díky kterým mohou piloti cvičit stejné úkoly jako u skutečných bojových letounů.

Hawk 129

Varianta druhé generace pro Bahrajn.

Hawk 132

Jedná se označení druhé generace Hawku pro Indické letectvo. Letoun je osazen slabším motorem Adour 871. Letouny byly dodávány od roku 2007.

Hawk 165

Jedná se o variantu pro Saudskou Arábii vycházející z Hawku T2. Letoun je osazen mírně upraveným motorem Adour 951 a jinými radiostanicemi. První letoun byl dodán v roce 2014.

Hawk 200

Hawk 200 na rozdíl od ostatních variant neslouží k výcviku pilotů. Jedná se o víceúčelový jednomístný letoun schopný útoku na cíle ve vduchu, nebo na pozemní cíle.
Letoun vznikl v roce 1984 z vlastní iniciativy British Aerospace. První prototyp vzlétl v roce 1986 a první letouny byly dodány v roce 1993 Ománu pod označením Hawk 203.
Hawk 200 je vybaven radiolokátorem AN/APG-66H, systém INS, systémem FLIR od společnosti Marconi, systémem RWR Sky Guardian 200 a výmětnicemi klamných cílů Vinten. Zbraňové systémy může Hawk nést na 11 pylonech určených pro střely vzduch-vzduch, protilodní střely nebo bomby.

Typ Popis
Hawk 203 Označení varianty pro Omán. První letoun byl dodán v roce 1993.
Hawk 205 Označení varianty pro Saudskou Arábii, která nebyla realizovaná.
Hawk 208 Varianta pro Malajsii, jako jediná byly vybavena nástavcem pro tankování za letu.
Hawk 209 Označení exportní varianty pro Indonésii.

T-45 Goshawk

T-45 je letoun určený pro výcvik pilotů pro službu na letadlových lodích. Vznikal koncem sedmdesátých let minulého století na požadavek U.S. Navy na náhradu za letouny T-2 Buckeye a TA-4J Skyhawk. V roce 1978 námořnictvo vypsalo program VTX-TS (Heavier than air, Training aircraft Experimental – Training System). Společnost BAE Systems se spojila se společností McDonnell Douglas a do soutěže přihlásila upravený Hawk 60. Soutěž v roce 1981 vyhrála. První let proběhl v roce 1988 a do služby se Goshawk dostal v roce 1991.
Konstrukčně vychází T-45 z Hawku 60. Na letounu ale muselo dojít k hodně úpravám, aby byl schopen startovat a přistávat z letadlových lodí. Mezi hlavní změny patří zpevnění draku letounu a podvozku. Příďový byl osazen dvěma koly a zařízením pro připojení katapultu. V zadní části byl nainstalován záchytný hák.

T-45A

První varianta Goshawku pro výcvik pilotů na letadlových lodích. První letoun se dostal do služby v roce 1991.

T-45B

Nerealizovaná pozemní varianta, která měla sloužit pro prvotní výcvik pilotů ještě mimo letadlovou loď. V roce 1984 byla tato varianta zrušena a pro výcvik se používali starší modernizované T-2C a TA-4J.

T-45C

Modernizovaná varianta T-45A. Letoun obsahuje skleněný kokpit s multifunkčními displeji, systém INS. Většina letounů vznikla konverzí ze starších T-45A.

 


Zpět | Nahoru