Úvodní stránka :: Letectví :: Eurofighter Typhoon

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce

Eurofighter

Eurofighter je společnost zabívající se vývojem a výrobou letounu Eurofighter Typhoon. Byla založena v roce 1986, nyní patří společnostem Airbus, BAE Systems a Alenia Aermacchi


Použité zkratky

ACMI

(Air Combat Maneuvering Instrumentation) - přídavný kontejner používaný pro výcvik a analýzu dat při simulaci např. bojové akce.

AESA

(Active electronically scanned array) - typ radiolokátoru s aktivním elektronickým snímáním.

BVR

(Beyond Visual Range) - mimo dohled.

FBW

(Fly-by-wire) - elektroimpulzní řízení letounu (signály od řízení jsou přenášené elektricky, nikoliv mechanicky, nebo hydraulikou).

FLIR

(Forward Looking Infra- Red) - Infračervený zobrazovací systém pro přední polosféru. Zobrazuje informace pilotovy na základě tepelného obrazu.

GPS

(Global Positioning System) - Systém družicové navigace.

HUD

(Head-Up Display) - Průhledová zobrazovací jednotka ve výši očí, přes kterou pilot může sledovat jak venkovní prostor, tak zobrazované údaje.

HOTAS

(Hands On Throttle-And-Stick) - Jedná se o koncept umístění ovládacích tlačítek a přepínačů přímo na řídící páce letounu. Snižuje se tím zatížení pilota.

INS

(Inertial navigation system) - Inerciální navigační systém je zařízení, které za pomocí inerciálních senzorů (gyroskopy a akcelerometry) provádí měření, které slouží k výpočtu postupného pohybu letounu v rámci svého systému souřadnic.

IRST

(Infra-Red Search and Track) - Infračervený vyhledávací a naváděcí systém.

LINK-16

Jedná se o vojenský komunikační systém sloužící pro posílání taktických informací. Pro přenos informací používá přístup TDMA a pracuje na frekvencích 960 - 1 215 MHz. Byl vyvinut v USA.

MIDS

(Multifunctional Information Distribution System) je informační distribuční systém využívající pro svou komunikaci datalink LINK-16. Nahrazuje starší systém JTIDS.

STOL

(Short Take-Off and Landing) - krátký vzlet a přistání.


Ostatní technika

Eurofighter Typhoon

Jedná se o dvoumotorový víceúčelový letoun vyrobený evropským konsorciem Eurofighter. Na vývoji se podílely firmy BAE SYSTEMS (Velká Británie), EADS CASA (Španělsko), EADS DASA (Německo) a Alenia Aeronautica (Itálie).

Eurofighter Typhoon Italských vzdušných sil

Eurofignter Typhoon Tranche 1 blok 5 italského letectva. Letoun má podvěšenou přídavnou nádrž. Před kokpitem je také patrný systém PIRATE.

Historie

V sedmdesátých letech minulého století začalo velitelství britského letectva požadovat nový stíhací letoun, koncem sedmdesátých let byl vznesen požadavek i od německého velitelství letectva. Každý stát vytvořil své vlastní koncepty - ve Velké Británii to byla designová studie P.96 a v Německu TKF-90.
V roce 1979 poprvé zazněl návrh na spolupráci několika evropských států na pokročilém letounu. Nejdříve se spojila německá společnost MBB s britskou BAE a vznikl koncept ECF (European Collaborative Fighter). Později se přidala i francouzská společnost Dassault a projekt byl přejmenován na ECA (European Combat Aircraft). Každý stát pracoval na svých návrzích. V Británii vznikly dva návrhy P.106 a P.110, Francie vyvinula projekt ACX a Německo pokračovalo ve vývoji návrhu TKF-90. V roce 1981 je díky rozdílnosti všech návrhů projekt zastaven.
V roce 1982 se spojili společnosti BAe, MBB a Airitalia kvůli pokračování vývoje společného bojového letounu. Představili studii nazvanou ACA (Agile Combat Aircraft) vycházejícího z britské studie P.110. V roce 1983 vznikl i demonstrátor nazývaný EAP (Experimental Aircraft Program). Vlády Německa, Francie, Velké Británie, Itálie a Španělska založily program FEFA (Future European Fighter Aircraft). Letoun musel splňovat následující požadavky:

Požadavek Francie nebyl z finančních důvodů vyslyšen a zakládá se nový projekt EFA (European Fighter Aircraft). Francie od programu odstoupila a vyvíjí v rámci projektu ACX svůj vlastní letoun Dassault Rafale. Ostatní státy pokračují v programu EAP a v roce 1994 vzniká první prototyp DA1. Do služby se letouny pod jménem Eurofigter dostávají od roku 2003.

Prototypy

Vývojové prototypy označované DA (Development aircraft). Bylo postaveno sedm letounů.

DA1 Jedná se o první prototyp, který poprvé vzlétl v Německu v roce 1994. Původně měl označení anglické (ZH586) a z politických důvodů byl přeznačen na německé (98+29). Prototyp byl určen pro základní testy motorů.
DA2 Oficiálně první britský prototyp s označením (ZH588), který také vzlétl v roce 1994. Primárně byl určen pro testování povrchu letadla (roztažnosti materiálu vlivem teplot) atd.
DA3 Italský prototyp s označením MMX602. Byl určen pro testování zbraňových systémů.
DA4 Jedná se o první dvojmístný prototyp s označením ZH590 postavený pro Velkou Britanii. Sloužil pro testování radiolokátoru a avionických systémů.
DA5 První typ s kompletní avionikou a radiolokátorem CAPTOR (ECR-90). Nesl německé označení 98+30. Později přestaven na úroveň Tranche 2.
DA6 Dvojmístná verze postavená pro Španělsko pod označením XCE.16-01. Sloužil pro testy draku letounu. Byl zničen v roce 2002 po selhání motoru.
DA7 Italský prototyp s označením MMX603 určený pro zkoušky a integraci zbraňových a navigačních systémů.

Mezi další předvýrobní prototypy patřily letouny označované IPA (Instrumented Production Aircraft). Sloužily pro testování nových systémů a modernizací:

IPA1 Testování systému DASS. Testován ve Velké Británii.
IPA2 Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na pozemní cíle. Testován v Itálii.
IPA3 Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na letecké cíle. Testován v Německu.
IPA4 Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na pozemní cíle. Testován ve Španělsku.
IPA5 Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na letecké i pozemní cíle. Testován ve Velké Británii.
IPA6 Testování počítačových systému dodávky Tranche 2. Testován ve Velké Británii. Pro testy byl použit sériový stroj.
IPA7 Testování integrace standardu Tranche 2. Testován v Německu. Pro testy byl použit sériový stroj.

Technologie

Eurofighter je dvoumotorový dolnoplošník s křídlem typu delta s kachními křídly umístěnými v přídi letounu. Motory jsou umístěné vedle sebe pod hlavním křídlem, vstupy sání jsou pod kokpitem. Letoun je ovládán systémem FBW, který je čtyřikrát zálohován.
Kokpit je vybaven třemi multifunkčními displeji,HUD displejem, zobrazení informací se dají ovládat i hlasovými povely. Pilot ovládá letoun systémem HOTAS.
Eurofighter má na pevno instalovaný 27mm kanon Mauser BK27 a 13 úchytných míst pro uchycení externích zbraní (po 4 pod každým křídlem a pět na trupu).

Specifikace letounu Eurofighter Typhoon
Délka trupu:15,96 m
Rozpětí křídel:10,95 m
Výška:5,28 m
Hmotnost (prázdná):11 000 kg
Hmotnost (maximální):23 500 kg
Pohonná jednotka:2x Eurojet EJ200
Výkon bez přídavného spalování:2x 60 kN
Výkon s přídavným spalováním:2x 90 kN
Maximální rychlost:2495 km/h

Avionické systémy:

V Typhoonu je nainstalován radiolokátor CAPTOR (ECR-90) s mechanickým snímáním. Do budoucna se uvažuje o použití novější varianty označované CAESAR (Captor Active Electronically Scanned Array Radar) typu AESA.

Pro elektronický boj a vlastní ochranu se využívá plně vestavěného systému DASS (Defensive Aids Sub-System), který obsahuje systémy pro elektronické rušení, výmetnice klamných cílů a výstražné systémy.

Letoun je také vybaven systémem PIRATE (Passive Infra-Red Airborne Track Equipment) umístěného před předním sklem kokpitu umožňujícího pracovat v režimu FLIR nebo IRST.

Letoun je vybaven navigačním systémem GPS a INS. Informačním systémem MIDS používající datalink LINK-16.

Eurofighter Typhoon detaily

Eurofighter Typhoon detaily: zadní část, sání motoru, podvozek hlavní a přední.

Verze a jejich specifikace

Výroba letounů byla rozdělena do tzv. tranche - etap výroby. S každou novou výrobní etapou přicházejí nové schopnosti letounu zvyšující jeho víceúčelovost. Ve Velké Británii se používají zažité historicky dané značení.

Tranche 1

Blok 1 - základní varianta přizpůsobená obraně vzdušného prostoru.
Blok 2 - vylepšená způsobilost pro vzdušné souboje.
Blok 5 - plná operační způsobilost s možností útoků jak na vzdušné tak pozemní cíle. Postupně byly převedeny na tento blok i ostatní letouny z Tranche 1.

Tranche 2

Blok 8 - varianta s novým taktickým počítačem.
Blok 10 - varianta s vylepšeným systémem DASS, možnost podvěsu systému ACMI, Litening III. Implementace střel vzduch-vzduch: AIM-120C-5, AMRAAM, IRIS-T a střel vzduch-země: GBU-24, ALARM, Paveway.
Blok 15 - další modernizace zahrnující možnost používání střel vzduch-vzduch METEOR a střel vzduch-země Taurus, Storm Shadow, Brimstone.

Britské značení

Typhoon T1 - dvoumístná varianta určená pro výcvik pilotů. Jedná se o letouny vyrobené jako Tranche 1, blok 1. Prvním letounem s tímto označením byl předprodukční IPA1. Označení Typhoon T1A je pro vylepšenou variantu bloku 2.
Typhoon F2 - je označení pro jednomístnou bojovou variantu. Prvním strojem tohoto označení byl zkušební prototyp IPA5.
Typhoon T3 - je dvoumístná pokročilejší varianta, jsou jí označovány letouny z bloku 5 a vyšších. Některé starší letouny T1 byly na tuto verzi předělány.
Typhoon FGR4 - opět označení letounů z bloku 5 a vyšších, tentokráte jednomístné varianty. Jedná se již o plně víceúčelové letouny (FGR - fighter, ground attack, reconnaissance).

 


Zpět | Nahoru