FMA IA-63 Pampa

Jedná se o pokročilý cvičný proudový letoun. Koncept letounu byl ovlivněn letounem Alpha Jet. Díky ekonomické a politické krizi v Argentíně bylo vyrobeno jen pár desítek letounů.

Historie

Vývoj letounu probíhal v hektické době po válce s Velkou Británií o Falklandské ostrovy. Země v té době byla ve velké ekonomické krizi a díky válce byly i uvaleny embarga na dovoz vojenské techniky.

Nový letoun měl nahradit starší francouzské stroje Morane-Saulnier MS.760 (používané od padesátých let, které nakonec ve službě v Argentíně zůstaly až do roku 2007). Vývoj letounu měl začít v roce 1979 u argentiské společnosti FMA (Fábrica Militar de Aviones). FMA se na podpoře vývoje dohodla s německou společností Dornier na technické výpomoci. Samotný vývoj začal v roce 1980 a to jak v Argentině, tak i v Německém Friedrichshafenu. Vzhled a funkčnost díky německé pomoci vycházel z letounu Alpha Jet, byl však zjednodušen.

První prototyp vzlétl až v roce 1984, druhý v roce 1985 a třetí o rok později. Letoun dostal označení IA-63 Pampa. Do služby se letouny dostaly v roce 1988.

Technologie

Při pohledu na Pampu je zcela zřejmé, že hlavní inspirace byla brána u letounu Alpha Jet. Celá konstrukce byla však zjednodušená a to díky velkému tlaku na nízkou cenu.

Jedná se o jednomotorový proudový hornoplošník. Křídlo letounu je narozdíl od Alpha Jetu přímé s negativním vzepětím -3°. Na koncích křídla se nacházejí přídavné nádrže. Ocasní plochy jsou klasické s jednou ocasní plochou. Motor je umístěn pod centroplánem. Sání vzduchu je řešeno dvěma otvory po stranách letounu. Podvozek je tříkolový příďového typu.

Kokpit letounu je dvoumístný s výrazně odstupňovaným tandemovým uspořádáním, aby pilot i instruktor měli dostatečný výhled. Překryt kokpitu se odklápí směrem dozadu a je jednodílný.

Letoun má celkem pět závěsných bodů, jeden na trupu a po dvou na křídlech.

Varianty

IA-63 Pampa I

První varianta se do služby dostala v roce 1988. Letoun byl osazen motorem Garrett TFE731-2-2N (později Honeywell). Kokpit byl vybaven především německou a francouzskou avionikou. Posádka seděla na vystřelovacích sedadlech Martin-Baker Mk.Ar10LM s parametry 0-0.

Pampa 2000

Společnost Vought zakoupila v roce 1993 v Argentíně jeden z prototypů, který upravila a přihlásila do programu J-PATS (Joint Primary Aircraft Training System). Letouny dostaly novou avioniku, přestavěl se hydraulický systém, vystřelovací sedadla byla nahrazena novějším typem Martin-Baker MkUS16LC. Bohužel Vought s Pampou neuspěl, vyhral letoun Beechcraft T-6 Texan II.


Technické specifikace Pampa I. s porovnáním s konkurencí.


IA-63 Pampa II

V roce 1995 došlo díky privatizaci přechodu firmy FMA pod koncern Lockheed Martin.Společnost dostala jméno LMAASA (Lockheed Martin Aircraft Argentina SA). Hlavním úkolem nové společnosti byla modernizace argentinského letového parku.

V roce 2005 představil Lockheed novou verzi označovanou AT-63. Letoun byl vybaven silnějším motorem TFE731-2-2C o tahu 16,5 kN. Díky němu byla Pampa schopna unést až 1500 kg výzbroje. Pod letoun se dal zavěsit kontejnerový 30 mm kanon DEFA-GIAT 554. Kokpit byl vybaven jedním MFD displejem a průhledovým displejem HUD. V nabídce byla i možná integrace radiolokátoru AN/APG-64(V)4. Nakonec argentinské letectvo objednalo jen dílčí úpravy letounu, například motory zůstaly staré, nebyl také objednán podvěsný kanon. Letoun dostal označení IA-63 Pampa II.

V roce 2009 byla společnost LMAASA argentinskou vládou znárodněna. Nový subjekt se nazýval FAdeA. V letech 2011-2015 se do Pamp začal instalovat výkonnější motor TFE731-40-2N. Na tento standard byly modernizovány i ostatní starší Pampy, které následně obdržely označení IA-63 Pampa II-40.

IA-63 Pampa III

V roce 2013 byl představen nový demonstrátor s ozančením Pampa III. Společnost FAdeA na vývoji spolupracovala s izraelskou společností Elbit systems. Vznikl tak letoun, který koncepčně odpovídá letounům čtvrté generace. V kokpitu je osazen třemi MFD displeji, inovovaným HUD displejem, pilotní prostor je kompatibilní pro použítí brýlí pro noční vidění.

První prototyp byl zalétán v roce 2015. Argentína by chtěla objednat 18 kusů sloužících pro výcvik, dale má následovat objednávka na ozbrojenou verzi, která ponese označení Pampa GT. Zatím byly vyrobeny jen tři sériové stroje. Zatím se bohužel neví jak to bude s objednávkami dál, v Argentíně totiž ekonomická krize pořád trvá.


Technické specifikace Pampa III. s porovnáním s konkurencí.