Úvodní stránka :: Hispano Aviación Ha-200 Saeta

Hispano Aviación Ha-200 Saeta

Ha-200 je první proudový letoun vyvinutý pro druhé světové válce ve Španělsku. Sloužil nejprve k výcviku pilotů, ale daleko úspěšnější byl v roli lehkého bitevníku.

Ha-200 Seata

Ha-200 Seata na exibičním letu ve Španělsku.
Autor: César Astudillo

Historie

V padesátých letech minulého století se ve Španělsku, i díky studené válce, se začalo uvolňovat embargo na nákup bojových letounu ze strany OSN a USA. Španělské letectvo nutně potřebovalo nahradit pokročilé školní letouny, hledalo letoun pro výcvik pro přechod na proudové letadla. Zástupci španělské vlády se spojili z německým konstruktérem Willym Messerschmittem, který v té době nemohl v Německu pracovat v leteckém průmyslu. U společnosti Hispano Aviación (HASA) dostal za úkol vyvinout hned tři typy letadel:

  1. Ha-100 - pokračovací cvičný letoun s pístovým motorem,
  2. Ha-200 - proudový cvičný letoun - o něm je tento článek,
  3. Ha-300 - jednomístný bitevní a stíhací letoun.

V roce 1954 vzlétl první cvičný letoun Ha-100 nazývaný Triana. V té době také začalo USA do Španělska dodávat své cvičné letouny Lockheed T-33A Shooting Star. Španělské letectvo zareagovalo tím, že chtělo po Messerschmittovi urychlený vývoj cvičného proudového letounu vlastní konstrukce, který by mohl T-33 nahradit.

Messerschmitt využil draku H-100 a celý ho přizpůsobil pro instalaci dvou proudových motorů, to se mu během 18 měsíců povedlo. První prototyp vzlétl v roce 1955. Letoun dostal označení Ha-200R Seata, vojenské označení bylo E.14 (E - Escuela (školní)).

Technologie

HA-200 (i HA-220) je dvoumotorový jednoplošník samonosné konstrukce. Motory Turboméca Marboré (licenčně vyráběné ve Španělsku) jsou umístěny vedle sebe, sání je umístěno přímo v přídi letounu, výstupní trysky ústí na hraně odtokové hrany křídel. Podvozek je zatahovací, konstrukčně příďového typu. Říditelné bylo pření kolo, které se při letu zasouvalo do šachty umístěné mezi motory. Křídla měla vzepětí 5° a od čtvrtiny křídla šípovitost 4,3°.

Výzbroj letounu tvořili u HA-200 dva kulomety Breda SAFAT ráže 7,7 mm umístěné v přídi nad sáním motoru. Podvěsná výzbroj se umísťovala na dva podkřídelní závěsníky.

Varianty

Ha-200R (E.14)

Označení prototypů a první série, která byla dodaná Španělskému letectvu a Egyptu. Varianta se začala dodávat od roku 1955.

Ha-200B Al Kahera

V roce 1959 začali probíhat jednání s Egyptem o možné licenční výrobě Saet. Do Egypta bylo pro urychlení posláno 5 ks HA-200-R-1. Sériové stroje pod označením Al Kahera se vyráběly ve městě Helwan. Bylo jich postaveno cca 60. Převážně sloužily k výcviku pilotů. Díky absenci vystřelovacího záchraného sedadla se letouny začaly velmi záhy nahrazovat jinou technikou ( i českými letouny L-29 Delfín).

Ha-200A (E.14A, C.14, A.14)

Označení již sériových letadel s kulomety Breda SAFAT 7,7 mm. Některé stroje byly navíc vybaveny dvěma závěsníky na křídlech pro pumy a neřízené protizemní rakety, dostaly označení C.14A (C - Casa (stíhací)). Od roku 1978 se označení C.14 změnilo na A.14 (A - Ataque (bitevní)). HA-200A měl navíc oproti prototypům větší vzepětí křídla, hlubší směrové kormidlo, přetlakovou kabinu a zesílenou zadní část trupu.

Bohužel letouny nebyly úspěšné, měly nízkou letuschopnost a navíc se i objevily provozní problémy - vznikaly požáry na letištích od nízko umístěnných trisek motorů. Po 18 měsících testovacího provozu byly vráceny. Nakonec našly uplatnění ve Španělské Sahaře jako lehké bitevníky vyzbrojené na podvěsech s raketovými bloky Matra 38 nebo Pilatus.

Parametry letounu

Parametr/letounHa-200A
Délka (m):8.9
Rozpětí křídel (m):10.9
Výška (m):3.3
Motor:2 x Marboré II
Tah bez přídavného spalování (kN):2 x 3.9
Tah s přídavným spalováním (kN):2 x
Hmotnost prázdná (kg):1677
Hmotnost maximální (kg):3173
 

Ha-200D (E.14B, C.14B, A.14B)

V roce 1963 objednalo ministerstvo letectví Španělska variantu Ha-200D, první sériový stroj se dodal v roce 1965. Letoun už neměl sloužit k výcviku pilotů, ale ke školení v používání výzbroje, nebo v případě válečného konfliktu jako lehký bitevník. Ha-200D byl vybaven novým silnějším motorem Turboméca Marboré IIA o výkonu 3,97 N. Byl upraven podvozek a pod křídly byly dva závěsníky na pumy či protizemní neřízené rakety.

Na tuto variantu byly předělány i některé Ha-200A. Obdobně také vnikla bitevní varianta pojmenovaná C.14B, později A.14B.

Parametry letounu

Parametr/letounHa-200D
Délka (m):9
Rozpětí křídel (m):10.9
Výška (m):2.9
Motor:2 x Marboré IIA
Tah bez přídavného spalování (kN):2 x 4
Tah s přídavným spalováním (kN):2 x
Hmotnost prázdná (kg):1830
Hmotnost maximální (kg):3350
 

Ha-220 Super Saeta (Ha-200E, C.10C, A.10C)

Od roku 1960 plánovala společnost HASA vývoj nové verze Saety, u které měly být odstraněny nedostatky předchozích variant. Navrhla novou variantu HA-200E osazenou novými motory Marboré VI a novou podobou přídě.

Příď se změnila kvůli problémům, které vznikaly při výpadku jednoho z motorů. Díky proudům vzduchu se začal u druhého motoru kompresor otáčet druhým směrem a došlo k jeho destrukci. Nová příď měla sání motorů oddělené, tím se problém vyřešil. V nové přídi nebyly umístěné kulomety, viz níže.

Další změnou byl zesílený podvozek, čtyři závěsné body pod křídly a další dva na bocích přídě. Vystřelovací sedačku opět Super Saeta postrádala.

Parametry letounu

Parametr/letounHa-220
Délka (m):9.1
Rozpětí křídel (m):10.9
Výška (m):2.9
Motor:2 x Marboré VI
Tah bez přídavného spalování (kN):2 x 4.7
Tah s přídavným spalováním (kN):2 x
Hmotnost prázdná (kg):2220
Hmotnost maximální (kg):3700
 

Avionika:

Na Super Saety se mohla instalovat následující výzbroj: pouzdra s kulomety Browning M-3 (místo pevně instalovaných u HA-200 v přídi), raketové bloky, pumy po 50 nebo 150 kg. napalmové nálože o hmotnosti 150kg.

Prototyp vzlétl v roce 1965. Španělské letectvo HA-220 Super Saetu (již z novým označením) objednalo v podobě lehkého bitevníku. První sériový stroj vzlétl v roce 1970. Jejich služba skončila ve Španělsku v roce 1981.