Úvodní stránka :: Lockheed Martin F-35 Lightning II.

Lockheed Martin F-35 Lightning II.

Lightning II. je americký víceúčelový letoun páté generace, který vznikl jako výsledek programu JSF (Joint Strike Fighter). Letoun je určen pro všechny složky amerických ozbrojených sil a také pro spojence NATO.

Historie

V roce 1996 vyhlásilo ministerstvo obrany USA program JSF (Joint Strike Fighter), ze kterého měl být vyvinut nový víceúčelový letoun pro USAF, USN, USMC a spojenců NATO. Měl nahradit následující letouny: F-16, A-10, F/A-18 prvních variant, AV-8B a EA-6B v USA, ve Velké Británii letouny Harrier GR7, GR9 a také letouny Tornado.

Na vývoji letounu pracovali dvě skupiny firem: první pod vedením společnosti Boeing pracovala na prototypu X-32A, druhá skupina firem pod vedením společnosti Lockheed Martin vyvíjela prototyp X-35A.

V letových zkouškách byl nejprve úspěšnější X-32A, který vzlétl poprvé do vzduchu už v září 2000. První let prototypu X-35A se konal cca o měsíc později. Série zkoušek trvala celý rok, nakonec zvýtězil typ X-35A od společnosti Lockheed.

První sériový letoun vzlétl v roce 2006, byla to varianta F-35A, varianta V/STOL F-35B poprvé vzlétla v roce 2008. Jako poslední vzlétla varianta F-35C v roce 2010. Dalším milníkem bylo přistání na letadlových lodích: první přistála varianta F-35B a to v roce 2011, varianta F-35C přistála až v roce 2014. Prvních počátečních operačních schopností bylo dosaženo u typu F-35B v roce 2015.

Technologie

Jedná se o jednomotorový, jednomístný středoplošník páté generace využívající technologii stealth.

V Lightningu II byl použit jeden motor F135-PW-100 o výkonu s přídavným spalováním 191 kN, což z něj dělá nejsilnější motor, který byl kdy použit ve stíhacím letounu. Motor byl vyvinut z varianty F119-PW-100 použítého u letounu F-22 Raptor.

Překryt kokpitu je sklopný směrem vpřed. Kokpitu dominuje jeden velký dotykový displej orzměru 50 x 20 centimentrů. Letoun postrádá průhledový displej HUD, informace budou zobrazovány přímo na hledí přlby od společnosti Rockwell Collins. Letoun je vybaven systémem řízení HOTAS. Další výbavou je systém rozpoznávání řeči - pilot může některé úkony provádět hlasovými povely.

V letounu je umístěn vícerežimový radiolokátor typu AESA AN/APG-81 od společnosti Northrop Grumman. Mezi další detekční zařízení patří elektrooptický systém AN/AAQ-37, který obsahuje 6 pasivních IR senzorů umístěných po celém draku. Senzory jsou schopny pilotovy dát přehledové informace z okolí celého letounu, dokáží detekovat letící rakety. Pro elektronický boj se používá systém AN/ASQ-239 Barracuda, který sdružuje informace z nějkolika senzorů - radiolokátoru, IR senzorů, systému RWR. V letounu je také nainstalován integrovaný elektrooptický zaměřovací systém EOTS (Electro-Optical Targeting System). Systém obsahuje speciální IR kamery, laserové zaměřovače pro přesné zaměření GPS nebo laserem naváděných raket.

Výzbroj

Jedinou pevně instalovanou zbraní je kanon GAU-22/A ráže 25 mm, ten je naisntalovaný jen na u varianty F-35A, ostatní varianty (B, C) jsou schopny kanon nést jen ve speciálním stealth kontejneru umístěném na vnějším závěsníku.

Kvůli stealth vlastnosti musí být veškeré zbraňové systémy nošeny ve vnitřních pumovnicích letounu. F-35 má dvě vnitřní šachty a každá z nich je vybavena dvěma závěsníky. S integrací zbraní dovnitř letounu souvisí jeden velký problém - v pumovnicích je zvýšená teplota, která hraničí z provozními limity výzbroje. Konstruktéři se musí vypořádat s tímto faktem.

Letoun je také vybaven venkovními závěsníky na zbraně - šesti, všechny jsou umístěné na křídlech. Samozřejmě osazením zbraněmi na vnějšek draku letoun pozbývá výhod nízkého radarového odrazu. Závěsníky na koncích křídel mají nižší nosnost a jsou určeny pro lehčí rakety typu vzduch-vzduch.

Integrace zbraňových systémů je velmi zdlouhavá, vesměs se jedná o softwarovou záležitost. Rozděluje se do bloků:

• Block 1A/1B/2B - tréninkové konfigurace,
• Block 2B - počáteční operační schopnosti pro typ F-35B USMC - integrace AMRAAM, GBU-32, GBU-12 do vnitřních šachet,
• Block 3I - počáteční operační schopnosti pro typ F-35A - navíc integrace GBU-31 na vnější závěsníky,
• Block 3F - integrace zbraní na vnější závěsníky, integrace kanonu (jak vestavného, tak i v kontejneru - dle verze),
• Block 4 - poslední verze, slouží i k intgrací zbraní od ostatních uživatelů.

Varianty

Vzhledem k poměrně odlišným požadavkům jednotlivých armádních složek již od začátku vznikali tři varianty - klasická konvenční označená F-35A, varianta V/STOL F-35B a námořní varianta F-35C.

F-35A

Jedná se o základní pozemní variantu s konvenčním startem a přístáním. Byla navržena pro USAF a vzdušné síly dalších spřátelených států. Je koncipována jako náhrada za letouny F-16.

Jako jediná je vybavena pevnou výzbrojí 25 mm kanonem GAU-22/A.

Parametry letounu

Parametr/letoun	F-35A
Délka (m):	15.4
Rozpětí křídel (m):	10.7
Výška (m):	4.6
Motor:	1 x F135-PW-100
Tah bez přídavného spalování (kN):	1 x 128
Tah s přídavným spalováním (kN):	1 x 191
Hmotnost prázdná (kg):	13199
Hmotnost maximální (kg):	31800

 

Norské a fínské F-35A jsou vybaveny navíc brzdícím padákem.

F-35I Adir

Izrael se k programu JSF připojil v roce 2003, ale ne jako hlavní partner. Díky tomu nemohl přizpůsobit vývoj letounu svým požadavkům. Přístup k technologiím byl jedním z důvodů proč se Izrael nákupu bránil. V roce 2010 nakonec nemodifikované letouny F-35A nakonec objednal, v roce 2011 dalo nakonec USA povolení i k modifikacím letounů. Jednotka dosáhla operačních schopností v roce 2017.

F-35 Adir je izraelská modifikace F-35A. Letoun má upravenou elektroniku s možností rozšíření o bloky elektroniky vyvinuté izraelskými firmami. Letoun je navíc schopen nést podvěsné kontejnery pro elektronický boj a má implementovanou možnost nést izraelské pumy SPICE nebo rakety Derby, Python 5.

CF-35

Označení kanadské modifikace. Hlavním rozdílem je instalace brzdícího padáku, kvůli brždění na ledových plochách a také tankovací systém s rahnem, který je instalován u verzí F-35B a F-35C.

F-35B

Další variantou je F-35B se schopností startu a přístání V/STOL. Varianta byla původně určena pro USMC jako náhrada letounů F/A-18A (B, C, D) a AV-8B.

Letoun je velmi podobný variantě F-35A. Hlavním rozdílem je integrace zdvihového dmýchadla od společnosti Rolls-Royce/Allison s tahem 80 kN pro svislý vzlet a přístání. Vzduch je k dmýchadlu nasáván velkým odtvorem za kokpitem, ven vychází dole za kokpitem a také pomocnými tryskami při kořenech křídla. Zadní tryska motoru je vektorována a při vzletu nebo přistání dokáže být sklopena až o 90 stupňů. Celý tento systém v letounu zabere dost místa, proto musely být zmenšeny nádrže a také šachta na výzbroj.

Parametry letounu

Parametr/letoun	F-35B
Délka (m):	15.4
Rozpětí křídel (m):	10.7
Výška (m):	4.6
Motor:	1 x F135-PW-100
Tah bez přídavného spalování (kN):	1 x 128
Tah s přídavným spalováním (kN):	1 x 191
Hmotnost prázdná (kg):	14700
Hmotnost maximální (kg):	27300

 

F-35C

Jedná se o označení palubní varianty pro starty a přistání pomocí katatapultu a záchytných lan - CATOBAR. Letoun je oproti ostatním variantám větší, má větší křídla, která jsou kvůli uskladnění na koncích sklopitelná. Větší plocha křídel zvyšuje dolet, letoun je schopen přistávat pomalejší rychlostí. Podvozek letounu je vyztužen a přizpůsoben přistání na palubách letadlových lodí. Přední Přední podvozková noha je vybavena dvojicí kol, vzadu se nachází zesílený přistávací hák.

Parametry letounu

Parametr/letoun	F-35C
Délka (m):	15.5
Rozpětí křídel (m):	13.1
Výška (m):	4.7
Motor:	1 x F135-PW-100
Tah bez přídavného spalování (kN):	1 x 128
Tah s přídavným spalováním (kN):	1 x 191
Hmotnost prázdná (kg):	15800
Hmotnost maximální (kg):	31800